Dnes je středa 28. září 2022., Svátek má Václav
Počasí dnes 4°C Dešťové přeháňky

Dominanta Hané, která shlíží na Čechy na Moravě

Dominanta Hané, která shlíží na Čechy na Moravě
Vrch Velký Kosíř je dominantou Hané | zdroj: Profimedia.cz

Kopec Velký Kosíř patří k dominantám Hané a se svými 442 metry nad mořem také na Hané nemá konkurenci. Kopec, na kterém se turista neztrhá, i tak nabízí parádní výhledy do okolí. A obec jen pár kilometrů od jeho úbočí pak skýtá několik perliček.

Trochu kuriózní je i samotný Velký Kosíř. Název totiž prý získal podle svého protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Kopec má ale i svou přezdívku – Hanácké Mont Blanc. Je přímo na rozhraní Hanácké nížiny a Drahanské vrchoviny, zhruba 15 kilometrů od Olomouce, a z vrcholu se lze pokochat jak pohledem na zmíněnou nížinu, tak i na Bouzovské vrchy. Za dobrého počasí oko turisty dohlédne i na kopce Nízkého Jeseníku.

Třešničkou je pak na vrcholu Kosíře rozhledna o výšce 28 metrů, která symbolicky nahradila svou jen o pár metrů nižší předchůdkyni, jež musela být koncem 30. let stržena. Ovšem až v roce 2013.

Dotek pravěku i strašidelných příběhů

S Kosířem se pak pojí i naučná stezka, která začíná v Čelechovicích na Hané. Výletníky dovede na vrchol po lesní asfaltové cestě a je fajn vyrazit na ni jak po svých, tak na kole. Do pravěku na trase lidé nahlédnou v Čelechovickém lomu, známém nálezy zkamenělin i v místech, kde byla doložena pravěká osídlení už v dobách mladšího paleolitu, tedy v řádu desítek tisíc let před naším letopočtem.

U Kosíře však bylo objeveno i mohylové pohřebiště ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem a z mladších dob určitě stojí za zmínku stopy Keltů, kteří ve Stařechovicích na Prostějovsku sídlili pár stovek let před počátkem letopočtu.

Kosíř ale obestírá i řada pověstí posbíraných napříč staletími. Jednou z nich je, že jde o vyhaslou sopku, což však není pravda. Kosíř totiž tvoří usazená hornina.

Poněkud divočejší vyprávění pak tvrdí, že Kosíř vznikl po souboji místních s čerty, kteří si nárokovali území, a kopec měl během souboje vyrůst z mohutného balvanu pohozeného samotným ďáblem. Kuriózní je, že kníže pekel se tak podle pověsti rozčílil poté, co ho smrtelníci strouhali kosířem, tedy nástrojem pro řezání slámy, do paty. Na Kosíři se však v noci dle další pověsti objevuje i černá paní, která jede na koni, či skřítci střežící poklad.

Z kopce rovnou na zámek

Naučná stezka končí velmi pěkně – v Čechách pod Kosířem. Obec svůj pozoruhodný název získala možná kvůli tomu, že se tam kdysi kdosi z Čech přistěhoval, nebo jde o domáckou podobu některého z podobně znějících jmen spjatých s dávným obyvatelem. V obci už ve 14. století vyrostla vodní gotická tvrz, kterou postupně vlastnili například páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic či z Pernštejna. Už počátkem 15. století však byla tvrz v pramenech uváděna jako pustá.

Novou etapu zahájil vladyka Matyáš z Hartunkova, který v Čechách, tehdy ještě nikoliv pod Kosířem, neboť tento přívlastek získala obec až později, zahájil v druhé půli 16. století výstavbu renesanční tvrze. Ta stála zřejmě na místě jižního křídla dnešního zámku. Mezi nejvýznamnější majitele, tehdy už zámku, pak počátkem 17. století patřili například Lichtenštejnové, kteří ho přestavěli na barokní zámek. A od roku 1768 byl zámek spojen s rodem da Silva Tarouca, který pocházel z Portugalska. Emanuel, hrabě da Silva Tarouca, který panství získal, působil mimo jiné také jako rádce Marie Terezie.

profimedia-0349865629 Zámek Čechy pod Kosířem má pozdně klasicistní podobu | zdroj: Profimedia.cz

Anglický park, chlouba zámku v Čechách pod Kosířem, pak začal z původně barokní zahrady vznikat ve 30. letech 19. století pod taktovkou Františka Josefa I. Rozsáhlý krajinářský park byl nakonec budován a zvelebován čtyři dekády a vyrostly v něm třeba skleník, novogotická rozhledna i altán.

Jeho syn Ervín Vilém pak vtiskl sídlu pozdně klasicistní podobu, kterou má z větší části dodnes. Přestavbu vedl architekt Julius Eduard Zernecke. A v půli 19. století pak byla na zámku vybudována kaple podle návrhu slavného malíře Josefa Mánesa, častého hosta na místním zámku. Právě altán v parku umělci sloužil jako ateliér.

profimedia-0385264165 Park kolem zámku v Čechách nad Kosířem je krásný | zdroj: Stanislav Heloňa / MAFRA / Profimedia

Parku věnoval velkou pozornost i František Josef II., intelektuál který se mimo jiné velmi zajímal o zahradní architekturu. Ve druhé polovině 19. století tak park obohatily nové dřeviny i výrazné ornamentální záhony před zámkem. Posledním majitelem sídla se stal syn Františka Josefa II. František Arnošt. Tento šlechtic byl svobodný, bezdětný a hlásil se k české národnosti. Jeho starší bratr Karel zas vstoupil do jezuitského řádu a působil jako vatikánský knihovník a profesor na gregoriánské univerzitě v Římě.

V roce 1942 nacisté uvalili na zámek a další majetek Františka Arnošta nucenou správu a on už o rok nato zemřel, v pouhých 53 letech. O zámek měl sice po roce 1945 zájem jeho bratr Egbert, ten se však hlásil k německé národnosti, což mu přístup k majetku znemožnilo.

Koncem 40. let tak zámek vyvlastnil stát. Mezi lety 1953 až 2005 sloužil jako dětský domov. Od roku 2008 však zámek spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci a turisté v něm v současnosti mohou vybírat hned ze tří komentovaných expozic. Ta první je provede interiéry zařízenými ve stylu přelomu 19. a 20. století, druhá dílem Zdeňka a Josefa Svěrákových a třetí právě anglickým parkem. V parku také končí naučná kosířská trasa. V parku je i altán s díly Josefa Mánesa, která se vztahují k Hané.

A komu by historie bylo málo, může si dát nášup v nedalekém muzeu historických kočárů.

Zdroje:
Vlastní, www.zamekcechy.cz, cechypk.cz, kosirsko.cz, lutin.cz