Mělo to být ekologické město budoucnosti bez aut. Pak ale přišel střet s realitou

Saúdský megaprojekt Neom měl být symbolem nové éry, technologické odvahy a odklonu od ropy. Když korunní princ Mohammed bin Salmán v roce 2017 představil vizi futurálního města na pobřeží Rudého moře, šlo o nejambicióznější urbanistický plán moderní historie. Neom měl zahrnovat lyžařské středisko v horách, luxusní pobřežní resorty, průmyslové zóny i zcela nový typ města, který měl změnit způsob, jakým lidé žijí a pracují.

Nejvýraznějším symbolem této vize se stal projekt The Line, lineární megaměsto dlouhé až 170 kilometrů, tvořené dvojicí pět set metrů vysokých zrcadlových mrakodrapů procházejících pouští. Město mělo fungovat bez silnic, aut i emisí, pojmout až devět milionů obyvatel a být kompletně napájeno z obnovitelných zdrojů. Všechny služby měly být dostupné během několika minut chůze.

zdroj: Profimedia.cz

Postupem času se však ukázalo, že sen naráží na realitu. Náklady, které se původně odhadovaly na zhruba pět set miliard dolarů, začaly dramaticky růst. Některé interní odhady dnes hovoří až o osmi bilionech dolarů potřebných k dokončení celého projektu. Saúdská vláda zároveň čelí klesajícím příjmům z ropy a rostoucím rozpočtovým deficitům. Už v roce 2023 začala naznačovat, že některé projekty budou zpomaleny nebo přehodnoceny.

The Line jako architektonický i ekonomický nesmysl

Architekti a urbanisté začali projekt kritizovat stále otevřeněji. Podle nich nebyl hlavní problém v tom, že by město nešlo technicky postavit, ale v tom, že nedávalo smysl z hlediska urbanismu ani financí. Lineární město v extrémním klimatu by bylo drahé na provoz, neefektivní a těžko obyvatelné. Řada odborníků považovala The Line spíše za okázalé gesto a marketingový tah než za realistický plán.

Původní návrh připravilo studio Morphosis z Los Angeles, později se zapojily i další slavné kanceláře. Postupně však některé z nich projekt opustily, a to kvůli rozpočtovým škrtům i obavám z porušování lidských práv v oblasti výstavby. Projekt nyní vedou jiné mezinárodní firmy, ale jejich budoucí role zůstává nejasná.

zdroj: Profimedia.cz

Saúdští představitelé mezitím otevřeně přiznávají, že země utrácela příliš rychle a bez dostatečné kontroly. Rozsah Neomu je proto výrazně zmenšován. Z původně plánované stosedmikilometrové struktury má v první fázi vzniknout jen několik kilometrů dlouhý úsek s výrazně menším počtem obyvatel. Odhaduje se, že ještě před zásadní změnou konceptu bylo do The Line investováno až padesát miliard dolarů.

Od města budoucnosti k datovým centrům

Zatímco původní vize Neomu počítala s hlubokou společenskou a kulturní transformací, dnešní směřování projektu je mnohem pragmatičtější. Saúdská Arábie se chce zaměřit na rozvoj moderních průmyslových odvětví, zejména umělé inteligence, datových center a vysoce technologické výroby. Část Neomu by se měla proměnit ve velký uzel datových center, který využije levnou energii, dostupnou půdu a chlazení mořskou vodou díky poloze u Rudého moře.

Některé části projektu pokračují, například průmyslové město Oxagon nebo přístavní infrastruktura. První dokončenou stavbou Neomu se stal jachtařský resort Sindalah, otevřený v roce 2024 se zpožděním tří let a za trojnásobek původního rozpočtu. Přestože jeho otevření doprovázela okázalá show se světovými celebritami, vedení království s výsledkem spokojeno nebylo a šéf projektu byl krátce poté odvolán.

Ekonomové se shodují, že omezení Neomu je symbolickou ranou pro program Vision 2030, ale zároveň může vést k rozumnějšímu využití státních peněz. Saúdská Arábie sice dosáhla pokroku v diverzifikaci ekonomiky, stále je však silně závislá na ropě. Investice do vzdělávání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení jsou podle expertů pro obyvatelstvo přínosnější než megalomanské stavby v poušti.

Korunní princ si však nemůže dovolit Neom zcela opustit. Projekt se stal nejen symbolem jeho modernizační vize, ale i osobní moci. Z původního snu o městě budoucnosti tak možná nezůstane zářivá megastruktura, ale pragmatičtější, méně okázalý a výrazně menší projekt, který bude spíše technologickým zázemím než utopií přepisující dějiny urbanismu.