JUDr. Martin Pros, Ph.D. je dvaačtyřicetiletý advokát s bohatými zahraničními zkušenostmi. V letech 1998 a 1999 pracoval na ministerstvu obrany jako právník v rámci výkonu vojenské služby, poté rok pracoval pro Komisi cenných papírů jako právník a tajemník rozkladové komise. Postupně se propracoval až na pozici vedoucího týmu právníků investičního bankovnictví v Komerční bance, kde působil v letech 2004 až 2010.

Pravděpodobně nejvíce zkušeností získal během svého angažmá přímo v Société Générale v Paříži, kde zastával pozici manažera právního odboru s odpovědností za region Střední a Východní Evropa, Blízký východ a Afrika, a to až do svého nástupu na ministerstvo financí v dubnu 2014. Hovoří francouzsky, anglicky a rusky. Je také členem České strany sociálně demokratické.

A právě tato posledně zmíněna kvalifikace Martina Prose je zřejmě důvod, proč musel ve své funkci náměstka ministra financí skončit. Jak známo, Andrej Babišnemá rád, když mu koukají pod ruce jeho koaliční partneři. V této souvislosti připomeňme dlouhá jednání o tom, zda funkce náměstků mohou či nemohou zastávat zástupci politických stran tak, jako tomu bylo do té doby zvykem.

Přesně podle pravidla, které říká, že obsadí-li jedna politická strana post ministra, pak jiná politická strana (zpravidla koaliční) dodá svého člověka na post náměstka. Babišovise však tento celkem efektivní model nikdy nelíbil. Prvního kandidáta, kterého mu v době, kdy se rodila současná vládní koalice, navrhla ČSSD, Babiš odmítl. Byl jím středočeský radní Jiří Peřina. Martina Prose však Andrej Babiš akceptoval. Zřejmě proto, že ho díky jeho erudici odmítnout zkrátka nemohl. To ovšem neznamená, že mu nemusel být trnem v oku.

Martinu Prosovi pravděpodobně zlomila vaz nedávná aktivita v souvislosti s podáním podnětu k prošetření možné manipulace s mezibankovní sazbou PRIBOR. Podnět podal Martin Pros České národní bance v první polovině letošního dubna, a navíc v době, kdy se ministr Babiš již chystal na cestu do Spojených států. Vypadá to tedy, že náměstek Pros tak jednal bez vědomí Andreje Babiše. Pros se však hájí tím, že takový podnět může podat kdokoli.

Na první pohled se může zdát, že podnět k prošetření možné manipulace s PRIBORem je přehnaný a vzhledem k souvislostem, ve kterých byl podán, i nešikovný. Podíváme-li se ale na celou záležitost detailně, zjistíme, že dnes již bývalý náměstek Pros mohl jedna t v dobré víře.

Úroková sazba PRIBOR představujecenu, za kterou si mezi sebou obchodní banky půjčují peníze. Jedná se tedy o tržní sazbu mezibankovního trhu. Tato sazba se obvykle pohybuje v koridoru úrokových sazeb, který svými základními sazbami vymezuje Česká národní banka, tedy mezi diskontní a lombardní sazbou.

Diskontní sazba (aktuálně na úrovni 0,05 procenta) slouží jako nástroj, za který si mohou obchodní banky uložit svou likviditu u ČNB, naproti tomu lombardní sazba (aktuálně na úrovni 0,25 procenta) představuje sazbu, za kterou si obchodní banky mohou peníze od ČNB půjčovat.

PRIBOR se tedy přirozeně pohybuje mezi těmito dvěma sazbami. V období, kdy náměstek Pros podával svůj podnět, byla sazba PRIBOR nad horní mezí tohoto koridoru, konkrétně na úrovni 0,32 procenta, na což poukazoval ve svém dopise guvernéru Singerovi. Rovněž je třeba zmínit, že i základní úroková sazba ČNB, kterou je repo sazba, se dlouhodobě pohybuje blízko nule (0,05 procenta).

Pokud měl tedy někdo podezření, že se se sazbou PRIBOR manipuluje, nedá se mu zazlívat, že se na Českou národní banku obrátil. Tím spíše, že to učinil náměstek ministra financí.

Je totiž třeba si uvědomit, že od sazby PRIBOR se mimo jiné odvíjí úrokové sazby u hypotečních a dalších úvěrů.

Kromě toho sazbu PRIBOR obstarává soukromá společnost The Financial Markets Association of the Czech Republic na základě údajů, které jí poskytuje šest referenčních bank. Těmi jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCreditBank, Raiffeisenbank a Expobank.

Otázkou spíše je, proč onen podnět nepodal sám ministr financí a proč jej podal namísto něj jeho náměstek. A proč to udělal bez jeho vědomí. Přinejmenším to ukazuje na špatnou komunikaci uvnitř vedení resortu. V každém případě se ministerstvo financí v osobě Martina Prose zbavuje zkušeného odborníka. 

Důvod odvolání Martina Prose pro Ekonomický deník okomentoval zdroj, znalý poměrů v Lidovém domě takto: "Martin, vedle toho, že je to slušný člověk, byl zároveň i odborník na svém místě. Ale možná právě za tyhle dvě vlastnosti byl po zásluze potrestán."

Na druhé straně si málokdo všiml, že počátkem letošního května Andrej Babiš zřídil na ministerstvu financí novou sekci pro informační technologie a do jejího čelainstaloval náměstka Miroslava Hejnu. Ten má podle deníku Echo24 úzké vazby na společnost BDO IT, která od ministerstva financí získala bez výběrového řízení zakázku na supervizi budování systému elektronických pokladen. Jednalo se přesně o tu zakázku, pod kterou se odmítl podepsat jiný Babišův náměstek, Lukáš Wagenknecht, a pod níž nalezneme podpis Miroslava Hejny.

zdroj: Ekonomický deník