V září 1850 schválil americký Kongres v rámci kompromisu mezi Jihem a Severem zákon o uprchlých otrocích (Fugitive Slave Act), který zavazoval Sever k tomu, aby vydával zadržené uprchlé otroky jejich majitelům na Jihu. Abolicionisté zuřili, zvlášť když Sever už dávno předstihl Jih jak ekonomicky, tak i v počtu obyvatel. Plantážníci na Jihu si ale s pomocí Demokratické strany, nejvyššího soudu a dalších federálních institucí udrželi výrazný vliv.

V této situaci vyšel 5. června 1851 v časopise The National Era, který byl vůči otrokářům kritický, první díl melodramatického románu na pokračování Chaloupka strýčka Toma. Líčí příběh věřícího černého otroka Toma, který se z rukou dobrosrdečného otrokáře dostane k brutálnímu plantážníkovi, jehož krutému zacházení nakonec podlehne.

Autorka románu Harriet Beecher Stoweová (1811-1896) byla dcerou puritánského pastora a kantora, dostalo se jí dobrého vzdělání a stala se učitelkou a psala i literární texty. V roce 1836 se provdala za teologa Calvina Stowea, který byl stejně jako její rodina odpůrcem otroctví. Už od dětství slýchala příběhy o uprchlých otrocích, takže její román je inspirován skutečnými událostmi.

Ilustrace k románu Chaloupka strýčka Toma | zdroj: Profimedia

Svým románem o těžkém údělu otroků vystihla Beecher Stoweová ducha doby. Podařilo se jí skloubit motiv hříchu, viny, pokání a vykoupení se směsí empatie a patosu a úspěch byl mimořádný. Sotva v březnu 1852 vyšel poslední ze čtyřiceti dílů, byl román vydán i knižně. Prvních pět tisíc výtisků se vyprodalo za dva dny, do konce roku se pak v USA prodalo 300 000 výtisků a v Anglii až milion, navíc byl román přeložen do mnoha jazyků. V roce 1861 vyšel jen v USA v nákladu přes dva miliony kusů.

Spisovatelce se skutečně podařilo to, čeho napsáním románu hodlala dosáhnout. „Chtěla, aby si celý národ uvědomil, jak ohavné bylo otroctví,“ prohlásila její švagrová. Jih na úspěch knihy reagoval po svém a následovala zde vlna textů, které se naopak snažily vylíčit osud otroků v pozitivním světle. Spor o otroctví se vyhrotil a společně s dalšími faktory, jako byla například snaha Jihu o větší autonomii, nakonec přispěl k rozdělení americké společnosti, což nakonec v dubnu 1861 vedlo k občanské válce.

Traduje se, že když se Harriet Beecher Stoweová setkala v listopadu 1862 s Abrahamem Lincolnem, pronesl šestnáctý americký prezident památná slova: „Tak vy jste ta malá žena, jejíž kniha způsobila tuhle velkou válku.“ V jistém smyslu nebyl daleko od pravdy.