Kromě této investice, která podle Stanjury dosáhne vyšších stovek milionů korun, probíral s ředitelkou i pokrok, kterého dosáhla za prvních 100 dní od nástupu do funkce. „Jsme připraveni finanční prostředky na nový informační systém vynaložit. V současné době dokončujeme zadávací dokumentaci. Až bude hotová, spustí se veřejná zakázka a budeme mít přesnější představu, kolik to bude stát. Částka to určitě nebude malá, ale do digitalizace je nejdřív třeba investovat, abychom díky ní mohli ušetřit,“ uvedl Stanjura.

Finanční správa pracuje se systémem z 90. let. Obsahuje obrovské množství dat rozdělených do 14 krajských databází, řekla ČTK Hornochová. „Systém je velmi robustní, což je vlastně štěstí, vzhledem k množství funkcionalit, které se na něj v průběhu let kvůli rostoucí složitosti daňových zákonů nabalily. Krajské databáze ale už nejdou propojit, i když tato obrovská datová základna má velký potenciál. Každé vytahování většího množství dat ze systému v podstatě zastaví provoz na příslušném finančním úřadě, proto se například DPH zpracovává v samostatném centru,“ řekla Hornochová.

Podle představy vedení finanční správy i ministerstva má být systém nejen navenek uživatelsky přívětivý, ale musí zvládnout pracovat s velkým množstvím dat. „Cílem je, aby při elektronickém podávání daňového přiznání maximum údajů vyplnil stát, který je má k dispozici. Tím se zlepší i služba pro daňové poplatníky,“ dodal Stanjura.

Ve zkušebním režimu by systém mohl začít fungovat na přelomu let 2025 až 2026.