Unijní pomoc se poskytuje z fondu zřízeného v roce 2021 a nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Tento mimorozpočtový prostředek má posílit schopnost EU předcházet konfliktům a zajistit mír a mezinárodní bezpečnost.

„Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu, protože to neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech,“ uvedla tisková služba maďarské vlády v odpovědi Reuters ohledně předchozích zpráv italských médií na toto téma. Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. „Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF,“ dodal mluvčí.

Český prezident Petr Pavel novinářům v reakci na postup Maďarska řekl, že jeho podrobnosti nezná, ale „každopádně to považuje za problematické chování, které by člen NATO a Evropské unie dělat neměl“.

EU zatím v rámci EPF poskytla Ukrajině vojenskou podporu v celkové výši přibližně 3,6 miliardy eur (asi 85 miliard Kč). Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítlo poskytnout jakékoliv zbraně a vojenskou techniku sousední Ukrajině, kterou loni v únoru napadla ruská vojska. Maďarsko také opakovaně kritizovalo sankce EU proti Rusku, jejichž přijetí musí jednomyslně schvalovat všech 27 členských zemí EU; nakonec ale Budapešť všechna dosud dohodnutá opatření podpořila.

Agentura Reuters připomíná spory Budapešti s Bruselem, který pozastavil výplatu peněz z unijního fondu na obnovu ekonomiky po pandemii, dokud maďarská vláda nepodnikne kroky k zajištění nezávislosti maďarského soudnictví a k potírání korupce. Premiér Viktor Orbán, který je u moci nepřetržitě od roku 2010, se střetl s EU a její výkonnou složkou, Evropskou komisí, kvůli omezování práv migrantů a také kvůli zpřísnění státní kontroly nad nevládními organizacemi, vysokými školami, médii a soudy.