Macron prostřednictvím televizního interview promluvil k francouzskému národu dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím velmi nepopulární změny důchodového systému prosadila v parlamentu.

Šéf Elysejského paláce se v posledních dnech k dění příliš nevyjadřoval a komunikaci nechával na premiérce Élisabeth Borneové. Dnes se však pokusil uklidnit veřejnost v rozhovoru s televizemi TF1 a France 2. V něm mimo jiné řekl, že Borneová má jeho důvěru a že ji požádal, aby sestavila „legislativní program“, díky němuž by se omezil počet zákonů, které by zároveň byly stručnější a jasnější.

Macron dnes ujistil, že zákon, který postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, „bude pokračovat ve své demokratické cestě“, protože ho v příštích týdnech posoudí Ústavní rada. „Myslíte, že mám radost z provádění této reformy? Ne,“ řekl prezident. „Ale neexistují stovky způsobů, jak dosáhnout vyrovnanosti účtů, tato reforma je nezbytná,“ vysvětlil.

Prezident zdůraznil, že je připraven čelit nepopularitě důchodové reformy a připustil, že se vládě komunikace a její vysvětlování nezdařilo. „Nepodařilo se nám sdělit nezbytnost provedení této reformy,“ řekl Macron. Postěžoval si však také, že odbory nepředložily žádný kompromisní návrh.

Vyjádřil přitom přání obnovit dialog se sociálními partnery. Odbory proto vyzval k obnovení dialogu v příštích „třech týdnech až jednom měsíci“ a řekl, že je chce více zapojit do budoucích reforem. Vysvětlil, že se chce „postavit čelem“ k tématům profesionálního opotřebení, konce pracovní kariéry a rekvalifikace.

Obecněji se dnes Macron vyjádřil i k dalším tématům. Ostře kritizoval například „cynismus“ některých velkých podniků, které generovaly velké neočekávané zisky, jež jim umožnily zpětně skupovat vlastní akcie. Macron řekl, že požádal vládu, aby pracovala na „mimořádném příspěvku“ od těchto společností tak, aby z něj měli prospěch pracující. 

Francouzský prezident v televizi také zdůraznil, že nebude tolerovat výtržnosti při protestech, ale exekutiva podle něj musí chápat hněv veřejnosti, pokud se neprojevuje násilím.

Dnes protestující mimo jiné zablokovali vlaková nádraží v jihofrancouzských městech Nice a Toulouse. Protesty společně se stávkami, které ochromují provoz rafinerií, veřejné dopravy nebo svoz odpadu, představují největší výzvu pro autoritu centristického prezidenta od revolty takzvaných žlutých vest před čtyřmi lety, poznamenala agentura Reuters. Odbory na čtvrtek ohlásily další celonárodní vlnu stávek a demonstrací.