„Evropa dokázala transformovat své energetické trhy, snížit podíl ruského plynu na méně než čtyři procenta a její ekonomika stále neprošla recesí,“ řekl Birol na summitu skupiny G7 v japonské Hirošimě. Zvládnout postupný odklon od ruského plynu a přitom udržet světla rozsvícená umožnila Západu i podle Birola překvapivě mírná zima. Loňskou topnou sezónu jsme zvládli, výkonný ředitel IEA však varoval před výzvami, kterým bude energetický trh čelit i letos.

Pandemie v roce 2020 snížila energetickou poptávku. Spolu s tím klesly i emise oxidu uhličitého a investice do energetických projektů. Čína zavedla přísnou politiku „nulového covidu“ a její průmyslová a ekonomická aktivita se zastavila. Komunistický stát nakupoval méně ropy a plynu, což usnadnilo Západu vytvoření zásob na loňskou topnou sezónu. Dnes už je ale situace zcela odlišná, Čína totiž zrušila pandemické restrikce a přešla do hospodářského oživení.

Evropu proto může letos čekat obtížnější zima než loni. Birol upozornil, že očekává nárůst čínské poptávky po zkapalnělém zemním plynu (LNG) ve druhé polovině roku. Celková poptávka po ropě letos podle IEA vzroste o více než dva miliony barelů denně.

Další omezení dodávek ruské ropy je riziko

Čína se přitom podle odhadů organizace bude na této poptávce podílet z více než 60 procent. Prohloubit nedostatek by pak mohlo rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o snížení produkce o více než milion barelů denně, uvádí CNBC.

Druhou výzvou pro energetický trh je americký dluh. O jeho stropu jednají demokraté s republikány. Jednání však byla pozastavena kvůli summitu G7, jehož se zúčastnil i americký prezident Joe Biden. Do Washingtonu se vrátil v neděli. Pokud se jeho administrativa nedohodne s republikány na dluhovém stropu, mohly by USA čelit již začátkem června platební neschopnosti, i když to označil Birol za nepravděpodobný scénář.

Pokud by však USA spadly do platební neschopnosti, snížila by se poptávka po ropě a vznikl by další tlak na její ceny. Již začátkem května se kvůli obavám investorů propadly ceny ropy Brent o 4,2 procenta na 75,96 dolaru za barel. Ceny ropy však opět před pár dny stouply na 76,79 dolaru za barel, neboť investoři začínají být ohledně rizika platební neschopnosti mírně optimističtí.

A za třetí Birol upozornil, že se stále nepodařilo zcela eliminovat závislost na ruském plynu a výhled dodávek je nejistý. Dodávky plynu od ruského giganta Gazprom do Švýcarska a EU loni klesly o 55 procent. Některé země se kvůli tomu dostaly do energetické krize. Pokud by Západ dodávky ruského plynu opět omezil, byla by letošní zima pro Evropu další výzvou, uvedl Birol.