Premiér Petr Fiala (ODS), který byl podpisu přítomný, očekává, že dohodu naplní i odbory a Česká lékařská komora (ČLK), které je zastupují. Viceprezident komory Jan Přáda, který byl od začátku lídrem protestu, po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli.

„Vyzýváme všechny lékaře, vzhledem k tomu, že jsme podepsali dohodu, ke stažení těch výpovědí z přesčasů, pokud se vejdou v rámci přesčasové práce do legálních limitů, samozřejmě,“ řekl Přáda. Dokud nebude změněn zákoník práce, jak protestující lékaři žádali, jde až o 832 hodin za 52 týdnů. Přáda na dotaz ČTK doplnil, že jsou i lékaři, kteří mají tento počet, který je dvojnásobkem limitu platného do letošního října, vyčerpaný.

Výpovědi z přesčasů podle dřívějších vyjádření komory podalo přes 6100 lékařů, což v řadě nemocnic vedlo od prosince k omezení provozu zejména v plánované péči. Premiér očekává, že jestliže dohodu podepsaly odbory a komora, které reprezentují své členy, tak jimi bude dohoda naplněna.

Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že je to individuální rozhodnutí každého. „Zejména v situaci, kdy jsou informace, že ředitelé některých nemocnic hodlají po ukončení protestu opět zavádět nelegální formy zajištění provozu, je možné, že některá pracoviště v protestu vytrvají,“ uvedli. Jeho předseda Martin Engel ve čtvrtek České televizi řekl, že odbory fakultních nemocnic v Brně a Hradci Králové s dohodou nesouhlasí. V případě FN Brno to ale ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na dnešní tiskové konferenci dementoval.

Navýšení odměn mají v praxi zajistit dodatky ke smlouvám mezi nemocnicemi a VZP, která mezi zhruba 300 nemocnic rozdělí k částce na rok 2024 tři miliardy korun. Premiér zdůraznil, že 9,8 miliardy korun na nárůst platů a mezd jde ze systému veřejného zdravotního pojištění.

„Nejsou to peníze, které by šly navíc ze státního rozpočtu. Jsou to peníze, které v tom systému byly, jenom garantujeme, že půjdou na platy a mzdy,“ řekl Fiala před podpisem dohody. Při jednáních podle něj nešlo ale jen o platy a mzdy zdravotníků, ale také o pracovní podmínky a vzdělávání. „Zohledňují náročnost práce lékařů a zdravotníků, ale také nutnost se dále vzdělávat,“ řekl.

Obě strany dohodu hodnotí jako maximální možnou za tři měsíce jednání. „Výsledkem je dohoda, v níž každý musel z něčeho slevit, každý musel ustoupit. Ale díky tomu se dá očekávat, že bude naplněna,“ řekl prezident ČLK Milan Kubek. „Samozřejmě se z obou táborů ozývají názory, že jedna či druhá strana udělala ústupek, který nebyl nutný,“ doplnil Přáda, který je zároveň předsedou Sekce mladých lékařů ČLK.

Právě její členové podzimní protest lékařů vyvolali kvůli změně zákoníku práce, která měla od října zdvojnásobit maximální možný počet hodin přesčasové práce na 832 hodin za rok. „Chceme snížit počet hodin, které tráví lékař v nemocnici, a zvýšit jejich odměnu za hodinu,“ řekl ministr Válek. Měsíční výdělek lékaře má podle dohody vzrůst o 5000 až 15 000 korun, ostatním zaměstnancům o pět procent.

Zástupci ČLK i ředitel VZP Zdeněk Kabátek věří tomu, že jde o začátek reformních změn českého zdravotnictví. Podle Válka budou příští rok předložené do sněmovny dva zásadní zákony, které mají fungování zdravotnictví jako celku významně zlepšit. Součástí příslibů je také samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který má platit od roku 2025. Měl by garantovat postupné navýšení základní mzdy lékaře.

Jako nákladnou a rizikovou hodnotí dohodu s lékaři Svaz zdravotních pojišťoven

Jako nákladnou a rizikovou hodnotí dohodu s lékaři o růstu platů a mezd na příští rok Svaz zdravotních pojišťoven (SZP). Zvýší podle něj náklady na další roky a problém s přesčasy neřeší, uvedl dnes v tiskové zprávě. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která dá na růst odměňování v nemocnicích navíc tři miliardy korun, dnes na tiskové konferenci k podpisu řekl, že pojišťovna chtěla odvrátit riziko, že se její pojištěnci od ledna nedostanou k naplánované zdravotní péči.

„Věřím tomu, že dnešním podpisem dohody můžu uklidnit naše klienty, že nebude omezená dostupnost zdravotní péče,“ řekl dopoledne Kabátek. Systém veřejného zdravotního pojištění má příští rok hospodařit se zhruba 500 miliardami korun. VZP jako pojišťovna, která pokrývá asi 60 procent populace v ČR, obhospodařuje z celkové částky zhruba 300 miliard korun.

Dalších šest menších pojišťoven, které se na financování bonifikací nemocnic nad rámec úhradové vyhlášky nepodílejí, sdružuje SZP. „Dohoda sice pravděpodobně odvrátí riziko omezení zdravotní péče v některých nemocnicích pro nejbližší týdny, ale ve všech ostatních aspektech je pro systém veřejného zdravotního pojištění a hlavně pro občany nákladná a riziková,“ uvedl její prezident Ladislav Friedrich.

Upozornil, že již před touto dohodou bylo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění nastaveno na příští rok schodkově. „Plánovaný deficit se touto dohodou navýší nejméně o další tři miliardy korun a současně trvale zvýší celkové náklady pro další roky. Takto navýšené náklady prakticky znemožní jakoukoliv cenovou dohodu pro rok 2025,“ dodal.

Požadavky lékařů se měly podle Friedricha uspokojovat z kapitoly nemocnic, které mají pro příští rok naplánováno 280 miliard korun. „Řešení nespokojenosti mladých lékařů se ale mělo primárně hledat v každé jednotlivé nemocnici podle konkrétních vnitřních podmínek a možností,“ uvedl.

Současné řešení je podle Friedricha politické a roli pojišťoven oslabilo. „Zdravotní pojišťovny mají zákonem určenou svoji roli v tom, aby nakupovaly zdravotní péči. Nemohou a nemají přímo určovat navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví,“ napsal.

„Řešení jsme volili s ohledem na to, že tady hrozilo, že naši klienti budou počínaje lednem opožďováni v elektivních výkonech, bude opožďována péče nebo hrozilo uzavřené některých oddělení, to my nemůžeme připustit,“ vysvětlil rozhodnutí pojišťovny Kabátek.

SZP v posledních měsících kritizoval, že VZP po příchodu ukrajinských uprchlíků, za které platil pojištění stát, zůstávaly peníze, protože Ukrajinci málo čerpali zdravotní péči. Jen za rok 2022 to mělo být podle dřívějších informací 2,6 miliardy korun. Navíc v úhradové vyhlášce pro příští rok je podle svazu nerovnoměrně rozdělený i schodek, větší část má jít za šesti malými pojišťovnami. SZP už před několika měsíci varoval, že některé pojišťovny mohou brzy vyčerpat rezervy, které mají navíc nad ty, které jim určuje zákon.