Svůj protest lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády však odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Novinářům to řekli po dnešním zhruba tříhodinovém jednání.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil výsledek jednání za dobrou zprávu pro české zdravotnictví. „Premiér na jednání s doktorem Přádou rozsekli poslední sporný bod našich debat s odbory, kterým bylo odměňování v nemocnicích od 1. 1. 2024. Doplnil tak dohodu, jejíž konkrétní podobu jsme v posledních měsících vyjednali v mantinelech nastavených na vládní úrovni,“ uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK. Podle Válka tím byla doplněna dřívější shoda s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. „Nyní budeme společně s premiérem řešit detaily dohody,“ doplnil ministr, podle kterého předseda vlády potvrdil, že nelze zavádět platové tabulky v soukromém sektoru.

Lékařů a zdravotníků si velice vážím a jsem moc rád, že se nám dnes podařil zásadní průlom při jednání s jejich zástupci.

Lékařům a zdravotníkům jsme nabídli 9,8 miliardy na navýšení mezd na příští rok v rámci úhradové vyhlášky. Garantujeme, že tyto finanční prostředky půjdou… pic.twitter.com/4evaYPJL7c

— Petr Fiala (@P_Fiala) November 30, 2023

Obě strany se podle Fialy domluvily, že začátkem příštího týdne budou pokračovat jednání se zástupci odborů, ČLK, nemocnic, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. „Abychom našli správný technický mechanismus, aby se podařilo je dostat skutečně do platů a mezd, a v jaké struktuře budou rozděleny,“ řekl premiér.

Podle Přády právě to brzdilo dohodu při předchozích jednáních s ministerstvem zdravotnictví. „Přistoupili jsme na tu nabídku, protože došlo ke změně té částky a ke kompletnímu překopání mechanismu distribuce těch peněz, což byl asi ten hlavní klíčový bod, o kterém jsme se potřebovali pobavit,“ uvedl Přáda. Možností existuje několik, jak podle něj potvrdil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.

Podle Kalouska slíbil Fiala nesplnitelný nesmysl

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který je místopředsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny VZP, takový krok ale není možný. „Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné, a bylo by to proti zákonu, úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů,“ napsal na síti X.

Pan premiér @P_Fiala evidentně jednal bez odborné podpory a slíbil nesplnitelný nesmysl: Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné(a bylo by to proti zákonu) úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů. https://t.co/hrGZduFucI

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 30, 2023

Ministr Válek však už před začátkem jednání s lékaři deklaroval, že v úhradové vyhlášce na rok 2024 bude uvedeno, že polovina nárůstu úhrad pro nemocnice půjde do zvýšení odměňování.

Například v době epidemie covidu-19 ministerstvo zdravotnictví (MZd) nařídilo pojišťovnám vyplatit všem zdravotníkům odměny, potřeba však byla kompenzační vyhláška vydaná podle speciálního zákona. Zdravotní péče se hradí z veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ministerstvo parametry hrazení péče pro každý rok stanoví takzvanou úhradovou vyhláškou. Pro příští rok v ní počítá s náklady péče 509 miliard korun, meziročně o 37 miliard víc. Do nemocnic jde obvykle více než polovina této částky, meziročně by to příští rok mělo být 20 miliard korun víc. Polovinu této částky Fiala dnes slíbil na růst platů a mezd zdravotníků.

O kolik stoupnou platy jednotlivých zdravotníků podle Přády zatím není možné říct. „Jak je v českém zdravotnictví velké množství přesčasové práce, tak tím jsou ty platy extrémně zkreslené,“ uvedl. Peníze jsou podle něj ale jen jedna část problému. „My chceme začít ten problém narovnávat v tom, aby lékaři nebyli nuceni - ať už ekonomicky nebo provozně - zůstávat v nemocnicích ty nelidské přesčasové hodiny,“ dodal s tím, že to se bude řešit zřejmě měsíce až roky.

Provoz v nemocnicích měl být kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby od 1. prosince omezený, k tomu dojde o víkendu a v prvních dnech příštího týdne. „Chtěl bych vyzvat lékaře, aby v následujících víkendových dnech tu péči o pacienty zajistili,“ řekl Přáda. Zatím ale nechce vyzvat lékaře, aby vzali výpovědi přesčasové práce zpět. „K odvolání té akce dojde až ve chvíli, kdy si definitivně podepíšeme konkrétní body v těch příštích dnech,“ dodal. Předpokládá, že písemná dohoda z dnešního jednání bude podepsána počátkem příštího týdne, řekl v podvečer v České televizi (ČT). Peníze pak podle něj budou směřovat nejen do státních, ale i soukromých nemocnic.

Nemocnice ve snaze mít dost lékařů na akutní péči ve velké míře odkládaly lidem naplánované operace a vyšetření. Zatím ale není nyní jasné, zda jim budou původní termíny platit. „Operace se v nemocnicích neplánují a neruší ze dne na den. Spíš by to znamenalo, že nemocnice by mohly opět začít ty výkony plánovat,“ řekl Přáda. Jak k novým termínům nemocnice přistoupí, je podle něj na managementech nemocnic.

Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23 000. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13 000, z nich asi 6100 vypovědělo od prosince dobrovolnou práci přesčas. Nemocnice kvůli tomu naplánovaly provoz v různě omezené míře, a to podle počtu protestujících lékařů. Musely odložit naplánované operace a vyšetření, zavřít některá lůžka či sály, výjimečně i celá oddělení. Akutní péče měla být podle zástupců nespokojených lékařů i nemocnic zachovaná, může se na ni ale déle čekat.

Ministerstvo zdravotnictví chtělo uspořádat v pátek ráno k prosincovému provozu tiskovou konferenci, po ohlášení dohody mezi premiérem a nespokojenými lékaři ji zrušilo. Premiér uvedl, že spousta věcí se na předchozích jednáních MZd a lékařů podařilo dohodnout, jde například o změny v zákoníku práce od ledna nebo úpravy podmínek vzdělávání. Neshoda zůstávala v otázce platů. „Já jsem se do jednání vložil ve chvílí, kdy se ukazovalo, že by se od 1. prosince to řešení pravděpodobně nenalezlo,“ dodal Fiala.

Poslanecká sněmovna dnes schválila zrušení úpravy přesčasů lékařů a možnost služeb 24 hodin

Zdravotníci v nemocnicích zřejmě budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Přestane platit nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce ministrů práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), kterou dnes schválila sněmovna zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců. Podle podpořené úpravy opozičního hnutí ANO by předloha měla být účinná dnem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů, místo od ledna, jak navrhovali předkladatelé. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Od prosince část lékařů přesčasy na protest proti jejich nové zákonné úpravě vypověděla. Lékaři žádali vedle úpravy zákoníku práce zvýšení základní mzdy bez přesčasů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy.

Někteří opoziční poslanci se dnes pozastavovali nad tím, že Válkovi se uzavřít dohodu s lékaři nepovedlo navzdory řadě jednání, Fiala podle nich ministra obešel. „Já bych to nazval, že je to jeden velký chaos,“ uvedl stínový ministr zdravotnictví hnutí ANO Kamal Farhan.

Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě budou moci podle novely pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení s pracovníkem bude navíc muset uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne.

Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.

Hlavním důsledkem 24hodinových služeb bude podle zdůvodnění soustředění práce do menšího počtu dnů než u běžných směn s přesčasy a rozšíření nahromaděného času na odpočinek. Podle předkladatelů se tím podaří lépe slaďovat zaměstnání se soukromím a zajistí se nepřetržitý provoz.

Farhan uvedl, že vláda a Válek nechali situaci vyhrotit do posledního dne. „Jsou odkládány operace, jsou odkládána vyšetření,“ konstatoval. „Je chybou vládní koalice, že k takové situaci došlo,“ poznamenala Karla Maříková (SPD). Zaměstnavatelé podle ní nutí lékaře do přesčasů jako žádnou jinou profesi, zapojují se do nich ale i z finančních důvodů.

Protesty lékařů vyvolala část novely zákoníku účinná od října, která umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin. Ustanovení mělo platit do konce roku 2028, novela je zruší zřejmě ještě letos.

Z dosavadních jednání s lékaři podle Jurečky vzešly i další náměty změn zákoníku. Měly by podle něho být součástí chystané řádné novely, jejíž účinnost se předpokládá od července příštího roku.