„Kvůli propadu živočišné výroby od devadesátých let zhruba na třetinu jsme nuceni vyvážet miliony tun obilovin na západní trhy, které jsou nyní obsazené ukrajinskou produkcí. Ta přitom nemusí splňovat přísné standardy kvality, stejně jako se ukrajinské zemědělské podniky nemusejí řídit nařízeními a regulacemi vyplývajícími ze společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle komory se zástupci zemědělských organizací zemí V4 shodli, že je potřeba podporovat ukrajinskou ekonomiku, ale nelze to dělat za cenu likvidace domácích zemědělců a potravinářů. Organizace ve společném prohlášení vyzvaly vlády, aby zavedly postupy a nástroje trhu, které ochrání vnitřní trh EU, a to především v zemích sousedících s Ukrajinou.

V Polsku již došlo na protesty zemědělců, kterým vadí dovoz levnější ukrajinské produkce. Naposledy v listopadu se zemědělci přidali k protestu polských autodopravců na polsko-ukrajinských hranicích. Polským dopravcům se nelíbí, že jejich ukrajinští konkurenti stále využívají výjimku, která jim od ruské invaze umožňuje bez povolení vjezd na území EU. Podle nich to škodí konkurenceschopnosti.

Slovenská vláda již oznámila, že rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží, zpřísní rovněž pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Už v září tehdejší slovenský kabinet rozhodl, že Slovensko dál neumožní dovoz ukrajinské pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Reagoval tak na podrobný krok Maďarska a Polska poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz těchto čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou.

Agrární komora ČR k zákazu dovozu ukrajinské produkce do Česka vyzývala již dříve. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na konci září řekl, že státy V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. Výborný také řekl, že podporuje řešení na evropské úrovni.

Ministři obrany zemí V4 schválili společnou deklaraci, zahrnuje pomoc Ukrajině

Země Visegrádské skupiny budou nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Sdílejí například pomoc Ukrajině při odminování, ve zdravotnické podpoře nebo humanitární pomoci. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to dnes řekla na tiskové konferenci po jednání ministrů obrany V4, Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) a zemí západního Balkánu. Země V4 na jednání schválily společnou deklaraci.

Kdyby země polevily v podpoře Ukrajiny, byl by to signál, že Západ je slabý, uvedla po jednání CEDC Černochová. „Uděláme všechno možné pro to, abychom Ukrajinu padnout nenechali, byť na agendu můžeme mít jako různé země, zejména ve V4, odlišné názory,“ řekla Černochová. Země se podle ní shodují v tom podstatném.

Společná deklarace obsahuje například potvrzení významu obranné spolupráce V4, spolupráci při ochraně vzdušného prostoru Slovenska nebo nezbytnost posílení domácího obranného průmyslu. „Zejména vyzýváme Evropskou unii, aby uznala obranný průmysl jako společensky prospěšný a podpořila jeho přístup k financování z veřejných a soukromých zdrojů,“ uvedla Černochová. Ministři V4 se shodli také na podpoře Izraele a jeho práva na sebeobranu. „Podporujeme Izrael v zajištění všech opatření, aby zajistil, že jakákoli reakce bude v souladu s mezinárodními humanitárními principy,“ dodala ministryně.

Mezi společné priority zemí V4 patří podle deklarace také příprava další bojové skupiny V4 EU s Polskem v roli vedoucího státu a s významným přispěním Česka, Maďarska a Slovenska a zapojení do společného vojenského výcviku a cvičení.

Maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky na setkání převzal od Česka předsednictví formátu CEDC, důraz chce klást na spolupráci skupiny se zeměmi západního Balkánu. Stabilita regionu je podle něj spojena se stabilitou střední Evropy, proto Maďarsko podporuje přijetí zemí západního Balkánu do Evropské unie, jakožto záruku stability regionu.

S tím, že stabilita regionu je klíčová pro bezpečnost Evropy, souhlasí také Černochová. „Rusko i další aktéři jsou na západním Balkáně nesmírně aktivní a konají tam proti našim zájmům,“ uvedla ministryně. Proto je podle ní třeba hledat cesty, jak posilovat spolupráci s partnery v regionu. Důležitou platformou je při tom CEDC, která je také užitečným formátem pro posilování praktické vojenské a expertní spolupráce, míní Černochová.

V Praze se sešli zástupci celkem 13 zemí, vedle zemí V4 také dalších členů CEDC, tedy Rakouska, Slovinska a Chorvatska. Části jednání se zúčastnily delegace států západního Balkánu, konkrétně z Albánie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Srbska a Kosova.

Rozpory mezi zeměmi V4 v poslední době způsobily, že Visegrádská skupina nevyvíjí tolik společných aktivit jako v minulosti. Neshody mezi zeměmi V4 se týkají mimo jiné rozdílného postoje Maďarska k otázce války na Ukrajině včetně dodávek zbraní zemi napadené Ruskem. Také nový slovenský premiér Robert Fico po nástupu do funkce zopakoval, že Slovensko nemá zájem vojensky podporovat Ukrajinu, ale nabídne Kyjevu jinou potřebnou pomoc.