"Jsme připraveni v rámci občanské společnosti, neziskového sektoru a samozřejmě církví spolupracovat na tom, abychom se prioritně zaměřili na uprchlíky před radikálním islámem, před Islámským státem," řekl Bělobrádek. Ti neutíkají kvůli své ekonomické situaci, ale kvůli násilí, poznamenal šéf lidovců.

Jedná se podle něj o lidi, kteří jsou zásadními nepřáteli islámských radikálů a nehrozí tak jejich vlastní radikalizace. Jejich přijetí proto považuje za jedno z řešení, jak pomoci, neudělat si problémy do budoucna a zároveň být solidární. "Na svou loďku můžeme přijmout jenom tolik trosečníků, aby se loďka nepotopila s námi," řekl šéf lidovců.

Demografie nám umožňuje přijmout určitý počet běženců, míní lidovci

Zároveň připomněl demografické potíže, které Česku kvůli nízké porodnosti do budoucna hrozí. Nevadilo by mu proto, kdyby se tito uprchlíci po skončení násilí v jejich domovině rozhodli v České republice zůstat.

O přijmutí uprchlíků bude ve středu jednat vláda. Bělobrádek očekává, že se bude jednat řádově o stovky běženců. Stejný počet v neděli zmínil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), jehož ministerstvo zpracovává pro vládu návrh.

Hnutí ANO bude podle místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové po Chovancovi chtít odpověď na několik otázek, například na to, jestli se budou posilovat hlídky na hranicích, jakou kapacitu pro uprchlíky Česko může nabídnout a jestli bylo jednáno s lidmi z oblastí u českých uprchlických táborech.

Babiš chce o uprchlících ještě jednat

Podle místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) by měla být svolána konference všech států, kterých se uprchlický problém týká. "Podle mě to je největší ohrožení Evropy," zopakoval svůj názor Babiš.

Za stůl by si podle něj měli sednout zástupci Evropské unie, USA, Ruska, Číny i třeba Saudské Arábie a další. Řešení problematiky by měla zastřešit OSN, vytvořen by také měl být speciální fond na budování uprchlických táborů mimo Evropu a přivítal by i vojenský zásah proti pašerákům lidí. "Je potřeba asi uzavřít schengenský prostor a zařídit, aby do Evropy neplynuli nekontrolovaně uprchlíci," řekl Babiš.

Vrcholní zástupci členských států unie se dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty navrhované Evropskou komisí odmítli. Řešení se ale bude týkat celkem 60 tisíc lidí. Unijní státy přijmou i 20 tisíc osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.

Přijme Česko tisíce uprchlíků? 

Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. "Měli bychom se v zásadě blížit tomu číslu, které už bylo veřejně diskutováno, tedy 1800 a méně uprchlíků," upřesnil Dienstbier. Dodal, že integraci takového počtu cizinců Česká republika bez problémů zvládne. "Ta čísla, o kterých se bavíme, nejsou vůbec taková, že by s nimi Česká republika měla mít sebemenší problém," předpokládá ministr.

Chovanec chce na jednání jet s návrhem, o kolik běženců se Česko postará. Chce se ale bavit i o dalších aspektech uprchlictví. "Chceme slyšet, co bude s ochranou hranice, chceme slyšet, jestli si ty lidi budeme moct vybírat. Jestli je budeme moct vracet, pokud je naše bezpečnostní složky vyhodnotí jako vysoce rizikové," řekl ministr.

Česko by podle Bělobrádka mělo být také připraveno na případnou imigrační vlnu z Ukrajiny, u které by se Česká republika, na rozdíl od běženců z Asie či Afriky, mohla stát cílovou zemí. "Měli bychom je přijmout s otevřenou náručí," řekl s tím, že má Česko mnoho zkušeností s Ukrajinci jako s pracovitými a slušnými lidmi.