Dnes je sobota 21. června 2025., Svátek má Alois
Počasí dnes 8°C Polojasno

Lenka (44): Věřila jsem mu každé slovo. Když jsem zkusila zjistit, kým ve skutečnosti je, nemohla jsem v klidu spát

16. 5. 2025 – 12:53 | Magazín | Veronika Borská

Lenka (44): Věřila jsem mu každé slovo. Když jsem zkusila zjistit, kým ve skutečnosti je, nemohla jsem v klidu spát
zdroj: Midjourney

Lenka toužila po skutečné lásce. Po letech zklamání už pomalu přestávala věřit, že potká někoho, komu by mohla znovu otevřít srdce. A pak se objevil on. Zdál se být přesně tím, na koho tak dlouho čekala. Jenže nebyl tím, za koho se vydával.

Naivně jsem si představovala, že do pětadvaceti budu vdaná a do třiceti budu mít dítě. Vysnila jsem si život, ve kterém budu šťastná manželka a máma zároveň. Jenže realita byla úplně jiná. Vztahy přicházely a odcházely, ale žádný z nich neměl smysl. Jako by normální muži snad vymřeli. Jen samí maminčini mazánci nebo ztroskotanci, kteří neměli ani na nájem. Postupně jsem začínala ztrácet naději. Až do chvíle, kdy mě na sociálních sítích oslovil jeden muž.

Hledání toho pravého mi dalo zabrat

Každé rande pro mě bylo malým očistcem. To, co ke mně přicházelo za „exempláře“ s úplně pokroucenými představami o životě, mě spolehlivě vyvádělo z míry. Nemohla jsem za nic na světě najít někoho, kdo by mi rozuměl. Ano, byla jsem vždycky náročná. Ale ne proto, že bych si vymýšlela. Jen jsem prostě nechtěla strávit život s někým jen tak. Jen aby byl.

A přesto jsem pořád doufala, že jednou to přijde. A pak se to stalo. Někdo mi napsal. A světe div se, byl milý. Opravdu milý. Netlačil, nevnucoval se, nechtěl okamžitě rande. Byl tak neodolatelně taktní, až mi to přišlo neuvěřitelné. Jmenoval se Ctirad. A naše konverzace? To byla radost. Plná slušnosti, lehkosti, humoru, který neuvadal ani po týdnech.

Až po třech měsících jsem si řekla, že už je možná čas. Napsala jsem mu: „Nechtěl by ses sejít?“ A pak jsem jen tiše zírala na displej a čekala. Nervózní jako puberťačka před první schůzkou.

Uražená a hrdá, jsem přijala pozvání na rande

Souhlasil. A já se prvního rande nemohla dočkat. Na schůzku jsem dorazila přesně, celá natěšená a s roztřesenýma rukama. Jenže Ctirad nikde. Čekala jsem, kontrolovala telefon, ale žádná zpráva. Nepřišel. Byla jsem zklamaná a naštvaná. O pár dní později mi napsal jen krátké: Mrzí mě to.“

Neodpověděla jsem, i když ve mně něco hlodalo. Smazala jsem celý náš chat a zablokovala ho.

Jenže pak se objevil u mě v práci. Nechápala jsem, jak mě našel, protože o své práci jsem mu toho moc neřekla. Pracovala jsem jako asistentka v reklamní agentuře a najednou stál ve dveřích s pugetem růží a velkou bonboniérou.

Stála jsem tam jako opařená. Byl ještě sympatičtější než na fotkách. Omluvil se mi. Řekl, že je lékař a tehdy ho zavolali na urgentní zákrok. Nestihl ani napsat.

Pozvání na druhý pokus jsem přijala. To rande bylo kouzelné. Povídali jsme si, jako bychom se znali celé roky. A já cítila, že tentokrát by to mohlo být doopravdy.

Začaly mi chodit znepokojivé zprávy

Chodili jsme spolu, smáli se a bylo nám dobře  až do chvíle, kdy mi přišla podivná zpráva: Víš vůbec, s kým chodíš? Zeptej se ho, kde byl včera večer.“ Zkoušela jsem volat zpět, ale nikdo to nezvedl. Zeptala jsem se Ctirada na rovinu. Tvrdil, že byl v nemocnici.

Jenže mi to nedalo. Při jeho další směně jsem se rozhodla zajít za ním do práce. A tam mě čekal šok, nikoho jménem Ctirad tam neznali. Ještě ten den mi přišla další zpráva: Nevěř mu, lže ti úplně ve všem.“

Začala jsem panikařit. Chodili jsme spolu téměř půl roku a já opravdu věřila, že je to ten pravý. Jenže najednou jsem si nebyla jistá vůbec ničím. Kdo vlastně byl?

Neměla jsem z něho dobrý pocit

Zeptala jsem se Ctirada na rovinu a přitvrdila i tím, že v nemocnici, jak tvrdil, rozhodně nepracuje. „Kdo vlastně jsi?“ vyhrkla jsem. Vstal, postavil se přede mě a dlouze se mi podíval do očí. V tom pohledu bylo něco zneklidňujícího. Téměř zlověstného. Ztěžkl mu dech a celá atmosféra zhoustla.

Díky bohu mi neublížil, ale mráz mi přeběhl po zádech. Pak pronesl: „Nejsem dobrý člověk. Ale poprvé v životě jsem se zamiloval.“ A odešel.

Zůstala jsem stát jako paralyzovaná. Bylo mi fyzicky zle. S kým jsem to proboha trávila čas? opakovala jsem si dokola. Z bytu, kde jsme se vídali, jsem se odstěhovala. Nedokázala jsem tam už usnout. Od té doby si své partnery pečlivě prověřuju.

Předchozí článek

Důchodci mohou ušetřit: Které poplatky u lékaře musíte platit a které ne

Následující článek

Šílený nápad? Ne! Hotel snů vznikl z dopravního prostředku, který byste nečekali

Nejnovější články