„Prezident zůstává způsobilý pro výkon povinností a plně vykonává všechny své povinnosti bez jakýchkoli výjimek,“ konstatoval O’Connor ve shrnutí zdravotní prohlídky, kde Bidena označil za zdravého a energického muže.

Doktoři prezidentovi při kontrole zároveň odstranili lézi z hrudníku. Kromě toho konstatovali, že nemá příznaky postcovidového syndromu. Testy prokázaly u Bidena koronavirus loni v létě, měl tehdy velmi mírné příznaky nemoci.

V lékařské zprávě se dále uvádí, že ztuhlost v chůzi osmdesátiletého prezidenta se od zdravotní prohlídky v roce 2021 nezhoršila. Ztuhlostí v zádech Biden podle O’Connora trpí kvůli artritidě páteře. Prezident užívá léky mimo jiné na udržení nízké hladiny cholesterolu, kvůli asymptomatické fibrilaci síní (srdeční arytmii) nebo na sezónní alergie.

Zdravotníci mu během prohlídky také odstranili několik malých kožních výrůstků na obličeji a hlavě pomocí tekutého dusíku. Malou lézi, kterou odstranili z hrudníku, odeslali na „tradiční“ biopsii, na její výsledky se čeká. Samotný Biden stanici NBC News řekl, že jeho vyšetření dopadlo dobře.

Ačkoli pro americké prezidenty nejsou takovéto kontroly povinné, pravidelně je podstupují a po prohlídkách zveřejňují lékařské zprávy s konstatováním, že jsou pro výkon funkce způsobilí.

Biden zevrubnou lékařskou kontrolu podstoupil podruhé od svého nástupu do funkce v lednu 2021. Čtvrteční zdravotní prohlídka ve vojenské nemocnici Waltera Reeda na washingtonském předměstí Bethesda trvala tři hodiny.

Byla bedlivě sledována a v brzké době se očekává Bidenovo oznámení, zda se bude ucházet o druhý termín v prezidentském úřadu.

Biden, který je nejstarším člověkem, jenž kdy zastával funkci prezidenta Spojených států, se vůči otázkám ohledně svého věku ohrazuje, nicméně z průzkumů veřejného mínění vyplývají obavy voličů o jeho schopnost stát v čele USA další čtyři roky, pokud by ve volbách v roce 2024 zvítězil. V sondě veřejného mínění, kterou agentura Reuters provedla se společností Ipsos během druhého únorového týdne, asi tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že považují Bidena za příliš starého na práci ve vládě.

Tři objekty sestřelené nad Severní Amerikou s Čínou nesouvisejí, řekl Biden

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to ve čtvrtek řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

„(Objekty) patrně patřily soukromým společnostem a jejich účel byl rekreační nebo vědecký, mohly například studovat počasí. Příkaz k jejich sestřelení jsem vydal, protože jsme nemohli vyloučit sledování citlivých objektů. Jednali jsme z podnětu extrémní opatrnosti,“ řekl Biden a dodal, že věc konzultoval i s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.

Američtí vládní i vojenští představitelé ve svých dosavadních prohlášeních zdůrazňovali, že první incident s čínským balonem sestřeleným nad Atlantikem 4. února s třemi zbývajícími incidenty z minulého týdne nesouvisí. V souvislosti se sestřeleným balonem, který byl podle Američanů vybaven špionážní technikou, Biden zopakoval, že Čína podle USA provozuje vojenský program, který se zabývá špionáží pomocí vysoko letících balonů. Zdůraznil, že se nehodlá omlouvat za to, že sestřelení čínského balonu nařídil.

Americká média ve středu informovala, že balon, který přeletěl USA a americká armáda jej posléze sestřelila, Američané sledovali už od chvíle, kdy vzlétl z vojenské základny na čínském tropickém ostrově Chaj-nan. „S Čínou udržujeme kontakt. Jsme konkurenti, ale neusilujeme o konflikt. Nechci novou studenou válku. Očekávám, že budu mluvit s prezidentem Sim a věc vyřešíme,“ řekl Biden. Termín hovoru však neuvedl.

Čínští představitelé reagovali prohlášením, že balon nad USA nebyl špionážní, nýbrž meteorologický, a obvinili naopak USA z vypouštění špionážních balonů do čínského vzdušeného prostoru. To popřel Bílý dům.

Cestu do Číny kvůli incidentu s balonem na začátku února zrušil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Řekl, že nechtěl, aby jeho návštěvě dominovala diskuse o špionážním balonu. S čínskými protějšky měl v Pekingu jednat mimo jiné o klimatu a bezpečnostních otázkách.

S vysokým čínským diplomatem Wang Iem by se Blinken namísto toho mohl sejít na okraji Mnichovské bezpečnostní konference, která začíná dnes.

Čínský balon sestřelila stíhačka americké armády 4. února nad Atlantským oceánem, do něhož spadly jeho trosky. Biden řekl, že balon měl pod sebou téměř tunový náklad, jehož součástí byly sledovací a vysílací zařízení.

Neidentifikované objekty posléze sestřelily stíhačky 10. února nad Aljaškou a 11. února nad kanadským teritoriem Yukon, jak oznámil premiér Trudeau. O další den později Pentagon oznámil sestřelení objektu nad Huronským jezerem, kterým prochází státní hranice mezi Kanadou a USA.

Demokratický senátor Chuck Schumer řekl v rozhovoru televizi ABC, že se domnívá, že i tyto objekty byly balony. To však nepotvrdil žádný další americký představitel. Zástupci Kanady i USA v uplynulých dnech opakovali, že pátrání po troskách objektů ztěžuje zimní počasí a fakt, že poslední z nich se nachází pod hladinou jezera.