Jan Dietrich, respektive Dvorský, respektive Parsifal Imanuel, má za sebou život jak na horské dráze. A nezdá se, že by snad chtěl ve svých 60 letech nějak zvlášť zpomalovat.

Jedná se o bývalého zetě slavné herečky Mileny Dvorské (Maruška z Byl jednou jeden král), s jejíž dcerou Lucií Dvorskou se seznámil v roce 1989 během studií na FAMU.  

Dvorský vzápětí založil sektu Imanuelitů, prohlásil se mesiášem a říkal si Parsifal Imanuel. A Lucie s tím nejspíš neměla sebemenší problém, protože s ním utekla do zahraničí, začala si říkat Labutí panna a porodila milému Parsifalovi osm dětí. Mesiáš nicméně nakonec sektu i Lucii opustil a vrátil se ke svému běžnému jménu.

A, pokud budeme věřit jeho vyprávění, kterým se pochlubil na sociální síti, našel novou lásku: „Konečně se žením! Je jí osmnáct a je o čtyřicet tři let mladší než já. Bereme se z lásky. Adriana je Romka z Děčína a je krásná a moudrá,“ pochlubil se na Facebooku.

„Nabral jsem cestou úplně promoklou a promrzlou stopařku, která jela v únoru v natrhlých kraťasech a takové pidibundičce… Ztratila mobil, peníze jí ukradli u kamarádky na ubytovně a poslední autobus jí ujel. Osud mi ji poslal z nebe. Měla tak půvabný úsměv a nevinné oči, že jsem se skoro rozbrečel. Voněla jako zmoklý pes a za chvilku na horké přední sedačce spokojeně usnula. Byl jsem do oblak hrdý na to, že mi natolik důvěřuje,“ vyprávěl.

„Nemůže mít děti… O to víc si vážím toho, že se mě jako chlapa a gadža nebojí. Už jsme spolu zůstali. Miluje mě hluboce a bezpodmínečně. Já ji taky. Nesnaží se mě předělat, netahá ze mě rozumy, bere mě přesně takového, jaký jsem. Jsem šťastný, že je zrovna Romka. Nejen že je tmavá a překrásná tak, jak to mám rád, ale její magická povaha… která se umí bezeslovným šestým smyslem napojit na vyšší světlé světy… nepotřebuje nic než lásku,“ zabrousil do mírných jinotajů.

Svatbu pak oznamoval na sobotu v jedenáct dopoledne na radnici v Liberci. Kde se ovšem nakonec nekonalo vůbec nic, takže jak to vlastně s novou mesiášovou láskou doopravdy je, ví nejspíš jen on sám: Sám Dvorský se vymezuje jako spisovatel a tvůrce obsahu, takže kde končí realita a začíná fikce, nebývá vždycky úplně nabíledni.