Dnes je neděle 22. května 2022., Svátek má Emil
Počasí dnes 21°C Polojasno

Aktualizováno: Kyjev je polomrtvé město, do kterého se pomalu vrací život, řekli senátoři

Aktualizováno: Kyjev je polomrtvé město, do kterého se pomalu vrací život, řekli senátoři
Z Kyjevské oblasti se před časem stáhla ruská okupační vojska (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Ukrajinské hlavní město Kyjev je nyní polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život. Funguje v něm pouze základní infrastruktura a obchody. Panují tam stále velmi přísná bezpečnostní opatření a hlavní třídu lemují zátarasy a barikády.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:57) Novinářům to dnes po své návštěvě Ukrajiny řekli čeští senátoři, kteří zemi ve čtvrtek společně s polskými kolegy navštívili. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila bylo cílem cesty podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Z Kyjevské oblasti se před časem stáhla ruská okupační vojska.

Předseda Senátu dnes na dotaz novinářů, jak vypadá život v Kyjevě, uvedl, že delegace po ulicích hlavního města zejména jezdila v automobilech. „My jsme se na ně nedostali, protože jsme byli opravdu docela tvrdě a hodně hlídáni,“ popsal Vystrčil.

Kyjev na Vystrčila ale působil spíše jako polomrtvé město, ve kterém je stále hodně vojenských kontrol. Metropole podle něj stále není bezpečná, protože není jasné, kdy bude znovu bombardována. „Pokud mohu i něco prozradit, tak někteří političtí představitelé nespí ani na jednom místě a rodiny mají úplně někde jinde,“ řekl Vystrčil. V Kyjevě podle něj funguje základní infrastruktura a některé obchody, lidí na ulicích je málo.

Podle prvního místopředsedy horní komory Jiřího Růžičky delegace při jízdě po hlavní třídě projížděla mezi zátarasy, barikádami a protitankovými ježky. Tlak na bezpečnost ve městě je podle něj velký, zástupci ukrajinské strany podle Růžičky mají v mobilech aplikaci, která je upozorní, pokud na území Ukrajiny letí raketa. Výstražný tón z této aplikace podle něj zazníval mimořádně často.

„Do klidného života to má ještě daleko,“ poznamenal. „Ale měl jsem pocit, že pomalu se do ulic Kyjeva vrací život.“ To ale podle něj neplatí o ostatních místech a obcích, které senátoři také navštívili. Situaci tam popsal jako „jedno velké utrpení a uklízení“.

Čeští a polští senátoři navštívili města Boroďanka, Buča a Irpiň poblíž Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Vystrčil už ve čtvrtek jejich osudy přirovnal k osudům Hitlerovými vojáky vyvražděných českých obcí Lidice a Ležáky.

Když člověk vidí následky války, podle Růžičky nevěří vlastním očím. Nad rozbitými městy podle něj leží trýznivý klid. Za jeden z nejdrsnějších momentů označil návštěvu Buče, ve které mezinárodní tým odborníků právě vyzvedával oběti z masového hrobu.

„Se starostou Irpině jsme viděli, jak vypadá město, kde nebyly vojenské cíle, ale které lehlo doslova popelem,“ doplnil předseda zahraničního výboru Pavel Fischer. Lidé se do obce chtějí vrátit, ale nemají kam. Většina budov je zbořená, po odchodu ruských vojsk v nich také zůstaly miny.

(11:13, původní zpráva) Cílem čtvrteční cesty senátorů na Ukrajinu bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že ČR bere Ukrajinu za suverénní, samostatnou a fungující zemi. Po návratu z cesty to dnes novinářům řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Senátoři se také podle něho chtěli přesvědčit o tom, že ukrajinská strana podává o dopadech války pravdivé informace.

Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.

Vystrčil řekl, že nabídka navštívit Ukrajinu přišla od ukrajinských představitelů i zástupců dalších zemí EU několikrát. Jedním z cílů tedy bylo vyhovět ukrajinské straně a přesvědčit se o tom, jak to ve válkou zničených oblastech vypadá. Že páchaná zvěrstva jsou pravdy a brutalita ruských vojáků je vysoká, konstatoval šéf Senátu.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička potvrdil, že z ukrajinské strany zazněla i přání na dodávky více zbraní a hlavně těžkých zbraní. Podle něj jde spíše o apel na ostatní státy, protože Česko těžké zbraně na Ukrajinu dodává. Nevidí podle svých slov smysl v tom, dodávat stovky tisíc pistolí, když Ukrajinci potřebují těžké zbraňové systémy.

Česko považuje Ukrajinu podle Vystrčila za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která má svůj parlament, který i za těchto těžkých podmínek funguje. Válkou postižená země nyní podle něj potřebuje další vojenskou a humanitární pomoc, ale i morální podporu, která by měla směřovat k členství Ukrajiny v EU.

Ukrajinští představitelé podle předsedy Senátu potřebují, aby politici z demokratických zemí přijeli, stali se očitými svědky a říkali, co se na Ukrajině stalo. Chce proto apelovat na své kolegy, aby, pokud si na to troufnou, podnikli cestu na Ukrajinu. Je to podle něj jedna z věcí, která k té válce patří.

„Pokud se někdo ptá, co může udělat, když neumí střílet ze samopalu nebo tam nemůže jít bojovat, protože NATO je obranné společenství, tak se tam může jet podívat. A pokud má dostatečně silný hlas, tak by potom měl ty věci vykřičet do světa tak, jak je tam viděl,“ prohlásil Vystrčil. Dodal, že šlo o jednu z ukrajinských proseb.

Vystrčil ve čtvrtek se svým polským protějškem Tomaszem Grodzkým navštívil Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi. V projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku a počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí. Čeští a polští senátoři navštívili také města, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody.

Zdroje: