Němci podle Steinmeiera zločiny proti lidskosti pečlivě plánovali a prováděli. „Němci pronásledovali, zotročovali, vraždili Židovky a Židy Evropy, Židovky a Židy Varšavy s krutostí a nelidskostí, pro něž nám chybí slova,“ řekl spolkový prezident. „Stojím dnes před vámi a žádám vás o odpuštění za zločiny, které tu Němci spáchali,“ řekl Steinmeier.

Zároveň za přítomnosti protějšků z Polska a Izraele poděkoval za usmíření obou států s někdejšími pachateli. To je podle něj „nekonečně cenný dar“. Zdůraznil, že Němci si uvědomují svou odpovědnost za úkol, který jim zanechali přeživší a mrtví. „Přijímáme ho. Pro nás Němce neexistuje za zodpovědností za naše dějiny žádná konečná čára,“ řekl dále Steinmeier.

Nejdůležitější poučení z německých dějin podle Steinmeiera zní: „Nikdy více!“. Němci si prý ponaučení vzali. Nikdy více znamená, že v Evropě nesmí být zločinná útočná válka, jako je ta ruská proti Ukrajině. „Nikdy více znamená: Stojíme pevně na straně Ukrajiny- společně s Polskem a s našimi dalšími aliančními partnery. Podporujeme Ukrajinu humanitárně, politicky a vojensky - společně s Polskem a našimi aliančními partnery,“ prohlásil německý prezident.

Povstání v ghettu bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů, ačkoli boj proti přesile jednotek SS byl od počátku prakticky beznadějný. K památníku ghetta v polské metropoli dnes prezidenti Andrzej Duda, Jicchak Herzog a Frank-Walter Steinmeier přišli pronést řeč a položit věnce.

Duda dnes účastníky povstání ve varšavském ghettu ocenil jako společné hrdiny Izraele a Polska. „Jsou pro mě a mnoho Poláků především symbolem statečnosti, odhodlanosti a odvahy,“ řekl polský prezident.

Pro Steinmeiera byl dnešní proslov podobně obtížný jako ten na počátku roku 2020 v památníku holocaustu Jad Vašem v Izraeli, poznamenala agentura DPA. Tehdy německý prezident před světovým společenstvím jasně uznal německou vinu za holocaust a slíbil ochranu židovskému způsobu života.

Steinmeier už v úterý v písemném prohlášení poděkoval prezidentům Polska a Izraele za „zázrak smíření“ a zdůraznil: „Je dodnes zázrak, že Židovky a Židé, Polky a Poláci nám Němcům po zločinech našich předků vůbec podali ruku“. Tento dar je podle Steinmeiera téměř tak neuvěřitelný jako někdejší zvěrstva. „Dnes my všichni neseme velkou zodpovědnost za zachování tohoto zázraku,“ napsal německý prezident.

Dnešní akce se konají na počest stovek mladých Židů, kteří se v roce 1943 ve Varšavě chopili zbraní, aby bojovali proti nacistické přesile. Z tehdejších bojovníků už dnes nikdo nežije. Několik málo dosud žijících očitých svědků událostí bylo v době revolty většinou v dětském věku. Někteří lidé přijeli na vzpomínkové akce do Varšavy až z Austrálie nebo ze Spojených států.

Stejně jako v minulých letech dnes po celé Varšavě začaly více než tři tisícovky dobrovolníků rozdávat lidem papírové narcisy, aby si je pověsili na bundy a kabáty. Jde o památku na Marka Edelmana, posledního velitele židovského povstání, který zemřel v roce 2009. Edelman si každé výročí povstání připomínal tím, že položil kytici těchto žlutých květů k Pomníku hrdinů ghetta. Narcisy totiž barvou a tvarem připomínají žlutou hvězdu, jejíž nošení Židům vnutili nacisté.

Dobrovolníci spolu s narcisy rozdávají i letáky stručně připomínající historii povstání, a to v polštině, ukrajinštině a angličtině. Letos se tradice rozšířila i do dalších měst v Polsku. „Chceme dohromady rozdat 450 000 papírových květin. Toto číslo symbolizuje počet židovských žen a mužů zavřených ve varšavském ghettu v době největšího přelidnění, na jaře 1941,“ řekla novinářům koordinátorka projektu Zofia Bojanczyková.

Varšavské ghetto zřídili na podzim 1940 němečtí okupanti. Na malém prostoru žilo zhruba 450 000 lidí. V roce 1942 začali nacisté s jejich deportacemi do vyhlazovacích a pracovních táborů. Jenom od července do září bylo odvlečeno nebo zavražděno 250 000 až 280 000 lidí. Když 19. dubna 1943 do ghetta vpochodovaly jednotky SS, propuklo povstání slabě ozbrojeného hnutí odporu. Boje pokračovaly až do poloviny května. Zabito nebo deportováno do koncentračních a vyhlazovacích táborů během nich bylo více než 56 000 Židů.