Kubánští zednáři zakusili desetiletí útlaku, teď věří v lepší časy

MAGAZÍN - Magazín autor: šar

Desítky let podezírání a diskriminace na Kubě zakusili svobodní zednáři. Nedávno ale oslavili počátek "nové éry" a možná jim nyní svítá na lepší časy.

Dvaasedmdesátiletý Lazáro Cuesta je prvním černochem, který se stal na Kubě velmistrem svobodných zednářů

Dvaasedmdesátiletý Lazáro Cuesta je prvním černochem, který se stal na Kubě velmistrem svobodných zednářů,zdroj: Profimedia.cz

Lázaro Cuesta, v bílém šatu a s velkým zlaceným náhrdelníkem zdobeným úhelníkem a kružidlem, pozvedl svou číši. Velká kubánská lóže svobodných zednářů slavila letos koncem června ve svém malém chrámu v Havaně začátek nové éry. Když číši pozvedli sedmkrát, vypila třicítka "bratrů" své víno a uchopila se za ruce, aby skandovala velmi republikánské heslo svobodných zednářů - Svoboda, rovnost, bratrství. Zednáři tak otevírají a uzavírají každé setkání. 

Pro kubánskou lóži, která si toho dne připomínala třísté výročí spojení čtyř londýnských lóží do první velkolóže v čele s velmistrem, konečně skončila tři obtížná desetiletí počínaje Castrovou revolucí v roce 1959 až do uvolnění v 90. letech.

"Překonali jsme krizi, která zanechala zednářství ve špatném stavu, ale od té doby, co byla víra osvobozena, nám začala nová éra," říká velmistr Velké lóže Kuby Lázaro Cuesta, jehož cituje agentura AFP. Stojí před zednářským praporem, na němž je zobrazen úl se sedmi včelami na zeleném pozadí. Dvaasedmdesátiletý Cuesta, bývalý tesař, se stal v roce 2015 prvním černochem, který byl na Kubě zvolen velmistrem.

Historie zednářských lóží na ostrově začíná koncem 18. století, kdy tam zednářství přivezli francouzští osadníci přicházející z Haiti. Velká kubánská lóže, oficiálně založená v roce 1859, byla za španělské kolonizace v choulostivém postavení. Od počátku 20. století, kdy Kuba získala nezávislost, ale zažívala šťastné období. V 50. letech minulého století měla více než 30 tisíc členů.

Castrův režim krátce po uchopení moci potlačil všechna vyznání a v roce 1961 znárodnil většinu majetku Velké lóže, včetně části jejího ústředí, jedenáctipatrové budovy v centru Havany.

Historik Eduardo Torres-Cuevas, ředitel Národní knihovny a autor spisu o kubánském zednářství, vysvětluje, že na rozdíl od jiných zemí Kuba nezakázala praktiky svobodných zednářů ani abakuas, tajného afrokubánského bratrstva. Zednáři však byli považováni za podezřelé osoby. "Mnoho bratrů muselo lóži opustit, protože nemohli najít práci. Být zednářem v 60. letech bylo hříchem," připomíná devadesátiletý Juan António Veléz, který v kubánské lóži strávil 55 let. Vypráví, jak musel pracovat na kávové plantáži, až později díky přímluvě bratra zednáře nalezl v 70. letech práci v malém hotelu.

Lóže ztratily tisíce členů 

Mnoho intelektuálů a členů hierarchie svobodných zednářů opustilo zemi nebo lóži. Počet jejích členů se tak snížil z 34 tisíc před revolucí na 19 500 koncem 80. let.

V roce 1991 stát normalizoval vztahy se svobodnými zednáři, katolíky a protestanty, a také se členy afrokubánských ritů. Po tomto uvolnění následoval velký příliv do lóže. Cuesta uvádí, že byl osobně přítomen přijetí vojáků a horlivých aktivistů Komunistické strany Kuby. Dnes je na Kubě zhruba 27 800 svobodných zednářů, většinou mužů starších čtyřiceti let. Působí ve 321 lóžích po celé zemi. Ženy zůstávaly vždy stranou a od roku 1936 se musely spokojit s paralelní "lóží" nazvanou Dcery Acacia.

Na rozdíl od západních lóží je příslušnost ke svobodným zednářům na Kubě veřejně přiznávána. Tato příslušnost zajišťuje členům určitou etickou a mravní hodnotu, úspěch v sociální sféře ale nijak nezaručuje. 

Kubánské zednářství funguje pouze za podpory skrovných příspěvků svých členů. Nedávno zednáři zrekonstruovali svůj malý chrám jen s pomocí dárců. "Jsme chudí svobodní zednáři. Ale když onemocním, vždy mi nějaký zednář pomůže," říká dvaaosmdesátiletý bývalý ekonom Leonardo Herdnández.

Tagy: zahraničí Kuba kultura a duchovno diktatury a neliberální demokracie Střední a Latinská Amerika svobodní zednáři

Zdroje: ČTK