Zuří Poláci i EU: Sporný zákon o nejvyšším soudu prošel Senátem

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 22. 7. 2017 15:42) - Aktuality autor: luk

Horní komora polského parlamentu v noci podle očekávání schválila bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. Senátoři tak nevzali v potaz varování Evropské komise ani protesty v ulicích polských měst. Podle kritiků zákon ohrožuje nezávislost polské justice.

Poláci demonstrují proti kontroverzním zákonům o reformě justice

Poláci demonstrují proti kontroverzním zákonům o reformě justice,zdroj: Profimedia.cz

"Zrádci, zrádci, zrádci!" skandovaly v ulicích Varšavy davy na adresu senátorů vládní strany Právo a spravedlnosti (PiS), která jej prosazovala. Demonstranti dočasně zablokovali výjezd ze Senátu, aby zákonodárci za PiS nemohli odjet. K protestujícím vyšli opoziční senátoři a poděkovali jim za podporu. "Dělali jsme, co jsme mohli," řekli jim. Zákon prošel poměrem hlasů 55 ku 23, dva senátoři PiS, Aleksander Bobko a Jaroslaw Obremski, se hlasování zdrželi. Aby norma vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda.

Podle normy bude nově moci ministr spravedlnosti soudce nejvyššího soudu poslat do penze a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch PiS, mohl by je jím obsazený nejvyšší soud prohlásit za neplatné.

Vláda premiérky Beaty Szydlové veškeré výhrady vůči změnám v justici odmítá jako neopodstatněné. Reformy prý občanům PiS slibovalo před volbami, protože polské soudnictví se od pádu komunismu v roce 1989 nezměnilo. Soudci jsou údajně z velké části zkorumpovaní a nepodléhají demokratické kontrole.

Na pondělí je naplánovaná schůzka prezidenta Dudy s první předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou. Hlava státu by změny v justici mohla vetovat. Duda, který byl v minulosti členem PiS, nicméně jiné kontroverzní zákony prosazované touto stranou podepisoval.

Prezidentův mluvčí Krzysztof Lapiński uvedl, že Duda objevil v zákonu nepřesnosti ohledně výběru předsedy nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci. Na jednom místě se uvádí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se ovšem píše o třech kandidátech. "Toto bude brát v úvahu při rozhodování (ohledně toho, zda zákon vetuje, nebo podepíše)," uvedl Lapiński. Duda má 21 dnů na to, aby zákon podepsal.

PiS po vítězství v předloňských volbách ovládlo ústavní soud, veřejnoprávní média, pod kontrolu dostalo prokuraturu a zavedlo omezení pro veřejná shromáždění. I přes velké protesty z posledních dnů se tato katolicky a vlastenecky zaměřená strana mezi Poláky těší velké oblibě. Polské ekonomice se vede dobře a nezaměstnanost je rekordně nízká. Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu by PiS volilo 38 procent lidí, největší opoziční stranu, liberální Občanskou platformu, by podpořilo 19 procent lidí.

Podle průzkumu pro televizi TVN 55 procent dotázaných chce, aby prezident Duda změny v justici vetoval, 29 procent si naopak přeje, aby je podepsal. Na sobotní večer se plánují další protesty v různých městech Polska. Ve Varšavě se odpůrci reformy justice sejdou před prezidentským palácem.

Zákony v Polsku jsou podle českých institucí útokem na nezávislost soudnictví

Přijaté zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i zákon o Nejvyšším soudu v Polsku jsou podle předsedů Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, nejvyššího státního zástupce a ombudsmanky útokem na nezávislost polského soudnictví. Společné prohlášení instituce v pátek zveřejnily na svých webech.

"Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví," uvádí prohlášení. Zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, které umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení, představují podle prohlášení útok na samotné základy fungování demokratického právního státu.

"I při vědomí suverenity polského státu a respektu k ní nemůžeme mlčet ke krokům, které ohrožují její samotný zdroj, kterým jsou nedotknutelné hodnoty evropské civilizace, humanismu a základních práv a svobod," stojí v textu. Pod ním je podepsaný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu už ve čtvrtek, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci. Reformu kritizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Za varšavskou vládu se naopak opakovaně postavilo Maďarsko.

Orbán: Maďarsko použije všechny prostředky na podporu Polska v EU

"Inkvizice namířená proti Polsku nikdy nemůže uspět, protože Maďarsko v Evropské unii využije všechny právní možnosti, aby ukázalo solidaritu s Poláky," řekl v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán, který přijel do Rumunska na tradiční setkání s představiteli maďarské menšiny v zemi.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento týden varoval Varšavu, že v důsledku změn v justici se přiblížila chvíle, kdy Brusel navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O věci by však musely ostatní státy rozhodnout jednomyslně.

Orbán, jehož vláda je rovněž terčem kritiky Bruselu kvůli porušování některých demokratických principů, platí za spojence šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Oba politici vystupují jako bojovníci proti přílišnému vměšování EU do záležitostí jejich zemí.

Tagy: zahraničí Polsko Evropská komise polská vláda polská politika justice a soudy protesty a demonstrace

Zdroje: ČTK