Podle průzkumu banky HSBC Group platí svému zaměstnanci pracujícímu v zahraničí příspěvek na pobyt jen třetina firem. Ostatní krajané musí leckdy sáhnout hluboko do kapsy, rozdíly v životních nákladech se pohybují až v několika řádech.

Pokud jste krajan žijící v Hong Kongu, za šálek kávy zaplatíte 190 korun, za litr plnotučného mléka stovku a měsíční pronájem dvoupokojového bytu v širším centru 167 tisíc korun. Dělá to z něj město s nejvyššími životními náklady pro expaty (tedy cizince žijící v jiné zemi).

Životní náklady každoročně sestavuje globální konzultantská společnost Mercer. Porovnává ceny zhruba 200 položek včetně ubytování, dopravy, jídla, oblečení, potřeb do domácnosti či kulturních zážitků.

Výsledkem je žebříček 209 měst, který má sloužit hlavně mezinárodním společnostem a vládám pro výpočet náhrad pro zaměstnance v zahraničí tak, aby nežili pod životní úrovní místních obyvatel. Promítají se do něj změny kurzu místní měny vůči dolarů, ale i inflace či stagnace obchodu v jednotlivých oblastech.

Kurz vůči dolaru řádně zahýbal umístěním mnoha měst, některá ale i přes propad zůstávají z pohledu Čechů i nadále drahými místy pro dočasný život – například australská metropole Canberra se kvůli vývoji kurzu dolaru propadla oproti loňskému roku o 33 příček. Jenže stále je na 98. místě, zatímco Praha až na 124.

Chudé země s vysokými životními náklady

První Hong Kong letos přeskočil angolskou metropoli Luanda, která se stále potýká s důsledky občanské války, byť skončila před čtrnácti lety. Město je drahé nejen pro cizince, ale i pro místní. Pronájem dvoupokojového bytu tam například vyjde v přepočtu průměrně na 160 tisíc korun.

Také jídlo nepatří mezi nejlevnější, protože je země závislá na dovozu téměř všech potravin. Všudypřítomná korupce a monopoly na dovoz drží ceny uměle vysoko a nerezidenti mnohdy za jídlo zaplatí ještě víc, protože nenakupují ve velkém množství nebo na trzích.

Ze stejného důvodu se v první desítce nacházej i Kinshasa v Demokratické republice Kongo a N’Djamena v Čadu.

"Umístění N'Djameny na seznamu může být překvapující, vzhledem k tomu, že Čad patří mezi nejchudší země. Životná náklady expatů jsou tam ale neúměrně vysoké hlavně kvůli vysokým cenám dovozu. Čad je ve vnitrozemí a více než 1000 kilometrů od nejbližšího přístavu. Vysoké daně, neefektivita vlády a korupce také hrají svou roli," říká Celeste Hicksová, bývalá korespondentka BBC z Čadu.

Rozdíl mezi zeměmi s eurem a vlastní měnou

Praha spadá se svým umístěním na 124. místě mezi jedny z nejlevnějších velkoměst, byť se oproti uplynulému roku posunula o 22 příček vzhůru, což znamená zdražení nákladů pro cizince. Naopak třeba Bratislava se drží na svém – tedy na 136. místě.

"Mnoho měst napříč Evropou zůstalo relativně stálých díky stabilnímu kurzu eura vůči americkému dolaru," vysvětluje společnost Mercer, proč prakticky na svém zůstala nejen Bratislava, ale i Vídeň (54.), Řím (58.), Paříž (44.) či Berlín (100.). Své třetí místo si bez ohledu na kurz švýcarského franku vůči dolaru obhájil Curych.

Ostatní evropská města, včetně třeba Osla (59.), Moskvy (67.) či Londýna (17.), se většinou propadla mezi levnější destinace.

"Nehledě na některá významná zvýšení cen v celém regionu několik místních měn v Evropě oslabilo vůči dolaru, což města srazilo v žebříčku. Kromě toho měly na umístění vliv i další faktory jako nedávné bezpečnostní otázky, sociální nepokoje nebo strach o ekonomický vývoj v zemi," načrtla metodologii Nathalie Constantin-Metralová, ředitelka zodpovědná za sestavování žebříčku zodpovědná.

Pořadí vycházelo z dat z března 2016 a na propad v umístění britských měst tak neměl výsledek referenda přímý vliv. Leč jeho blížící se termín se už tehdy projevil.

Ach ta olympiáda...

V desítce nejlevnějších měst jsou například běloruský Minsk (204.), Tunis (203.) či rovnou dvě jihoafrická města – Johannesburg (205.) a Kapské město (208.). Nejlevnější je namibský Windhoek.

Tentokrát z tabulky vypadla venezuelská metropole Caracas, protože byly kurzy její měny vůči dolaru, euru i britské libře výrazně nestálé. Ostatně země Jižní Ameriky zaznamenaly největší výkyvy.

Zejména na Rio de Janeiro se opět výrazně podepsalo pořádání fotbalového šampionátu i blížící se olympiáda. Navzdory výraznému zvýšení cen potravin a služeb se tak Rio oproti roku 2015 propadlo o 89 příček na 156. pozici. Dobrá zpráva pro zaměstnavatele i zaměstnance, ale další ze sérií špatných pro Brazílii.