Jak budou vypadat peníze budoucnosti?

MAGAZÍN - Magazín autor: Martin Bach

Ze společnosti Apple, výrobce telefonů iPhone, unikly před časem informace i experimentální službě, která má umožnit uživatelům telefonů posílat si navzájem peníze podobně, jako si posílají SMS zprávy. Zní vám to jako hudba budoucnosti? Pokud ano, možná vás překvapí, že existují země, ve kterých podobné mobilní platby fungují už skoro deset let.

Ukázka transakce v mobilním systému M-Pesa

Ukázka transakce v mobilním systému M-Pesa,zdroj: Profimedia.cz

Výrobci mobilních telefonů už několik let usilují o technologii, která umožní jejich zákazníkům platit v obchodech přímo mobilním telefonem. Ve Spojených státech, ale například i ve Velké Británii,  Japonsku nebo Jiří Koreji, se tyto „mobilní peněženky“ zabydlují poměrně rychle. Službu Apple Pay momentálně využívá na 220 000 obchodníků a zaregistrováno je v nich několik milionů zákazníků.

V případě všech podobných „západních“ služeb je ale vyžadováno propojení účtu s kreditní kartou, bankovním účtem nebo jiným zavedeným platebním systémem, například PayPalem. Jde tedy o služby závislé na produktech třetích stran a jejich nevýhodou je i to, že po obchodnících vyžaduje speciální terminály, kterými mohou platby přijímat.

Budoucnost v Africe

Představte si ale systém, ke kterému by vám stačil opravdu jenom mobilní telefon. A to nikoliv drahý smartphone od určité značky, ale doslova jakýkoliv přístroj, včetně starých tlačítkových modelů. Vaše platby by navíc nemuseli přijímat jen certifikovaní obchodníci, ale jakýkoliv jiný uživatel systému. A to nejlepší nakonec – vybrat si ze svého účtu papírové peníze byste mohli prakticky kdekoliv, v kamenných obchodech i u mobilních „agentů“.

To co zní jako hudba vzdálené budoucnosti ve skutečnosti už od roku 2007 spolehlivě funguje v Keni. Tato východoafrická země s více než 40 miliony obyvatel zažívá celosvětově největší experiment s virtuálním platebním systémem. A dosavadní zkušenosti naznačují, že jeho pozitivní dopady si nejvíce užívají ty nejchudší vrstvy obyvatel.

Keňský systém se jmenuje M-Pesa a pro Safaricom, největšího telefonního operátora v zemi, jej po technologické stránce připravil britský Vodafone. Hlavní motivací byl fakt, že naprostá většina Keňanů nemá svůj vlastní bankovní účet a platby na dálku probíhaly v zemi často tak, že plátce dal peníze v hotovosti třeba řidiči autobusu a řekl mu, že na té a té zastávce bude čekat člověk, který si je převezme. Není třeba dodávat, že finance se často ztrácely a že tímto způsobem probíhalo i obrovské množství podvodů.

Díky podpoře zahraničních mobilních operátorů se ale v Keni rychle rozšířily mobilní telefony – už v roce 2007 je vlastnilo na 80 procent populace. Safaricom v M-Pesa zavedl svým způsobem virtuální měnu, kterou mohou využívat takřka všichni. Základem bylo vybudování sítě 85 000 agentů, kteří, s nadsázkou řečeno, fungují jako „lidské bankomaty“. Jde o obchodníky, od lékárníků po holiče nebo stánkaře, u kterých je možné nabít si M-Pesa účet výměnou za peníze v hotovosti. Převod na virtuální měnu probíhá anonymně a vše je, na rozdíl od zakládání bankovního účtu, velmi rychlé. Agenti samozřejmě fungují i v opačném gardu a je možné si přes ně peníze z virtuálního účtu i vybrat.

Pomáhá chudým

Zabezpečení plateb v telefonu je zajištěno tajným PIN číslem, které má každý uživatel k dispozici. Poslání peněz z jednoho telefonu na druhý zabere jen pár sekund a pomocí M-Pesa je možné platit i účty státním institucím, včetně daní.

Systém M-Pesa používá v Keni více než 19 milionů lidí, což představuje zhruba 90 procent dospělé populace. Platforma se postupem času rozšířila a dnes je možné přes M-Pesa přijímat i výplaty ze zaměstnání, zakládat v něm spořící účty a dokonce i úvěry. Právě dostupné úvěry, jejichž úroky jsou nižší než u bankovních půjček, umožňují obrovskému množství keňských vesničanů přístup k lepšímu životu. Za půjčené peníze nakupují například dobytek nebo solární panely, které jim zajistí soběstačnost i v těch nejodlehlejších oblastech. M-Pesa rovněž pomáhá rozvoji podnikání.

Proč už není i nás?

Vedle Keni se M-Pesa prosadil velmi rychle i v Tanzanii a Vodafone jej postupně uvedl i v dalších zemích. Zde už ale systém nezaznamenal takový úspěch jako ve své „domovině“. Zatímco například v Afghánistánu je M-Pesa ještě relativně využívaná, v Jižní Africe, od které si Vodafone hodně sliboval, se neprosadila. Aktuálně využívá systém jen něco přes milion Jihoafričanů, což je vzhledem k počtu obyvatel nízké číslo.

Zde také leží důvod, proč se M-Pesa zatím nerozšířila i do vyspělého světa. Provozovatelé systému se totiž domnívají, že za neúspěchem v Jižní Africe stojí dva faktory. Prvním je vysoký počet obyvatel s vlastním bankovním účtem. V Jižní Africe jich je přes 70 procent a přidaná hodnota M-Pesa je pro ně tudíž poměrně nízká. Druhým faktorem, který brání rozšíření M-Pesa ve vyspělejších zemích jsou regulace bankovních institucí, které činí systém nákladnějším, než je v Africe.

M-Pesa se navzdory tomu šíří dál. V roce 2014 se systém poprvé představil v Evropě, konkrétně v Rumunsku. Na hodnocení úspěchu je ještě brzy, ale už nyní se spekuluje o tom, že by se systém mohl v brzké době rozšířit i do dalších zemí východní Evropy.

Tagy: Afrika zahraničí Rumunsko Keňa Jižní Afrika mobilní platby zajímavosti a kuriozity daně a finance světová ekonomika

Zdroje: Forbes,Vlastní,CBS News