Podle grafologa, který zkoumal její písmo, byla Mata Hari velkorysá a sebevědomá, vášnivá, velice ctižádostivá a těžce ovladatelná. Dbala velmi na svůj zevnějšek, což byl ostatně hlavní důvod, proč kývla na nabídku stát se německou špionkou.

Přestože o sobě nejznámější špionka tvrdila, že se narodila na Jávě a je slavnou tanečnicí orientálních tanců, pravda byla o něco přízemnější. Narodila se 7. srpna 1876 jako Margaretha Geertruida Zelleová a za svou snědou pleť zřejmě vděčila romským předkům.

Svým vzhledem učarovala důstojníka Holandské východní Indie Rudolpha MacLeoda a krátce po prvním setkání se vzali. Nešlo však o šťastné manželství. Po rozvodu se ocitla sama, bez peněz a bez práce, proto se rozhodla odjet do Paříže. Toužila splnit si svůj sen žít v přepychu a bohatství.

Mýtus o tanečnici z Dálného východu

A tak se na jaře 1905 zrodila pohádka o Mata Hari, tanečnici z Dálného východu. Co na tom, že se musela narychlo břišní tanec naučit a Jávu znala jen z mapy. Bohaté publikum okouzlila (možná i tím, že tančila nahá), recenzenti pěli ódy a přicházely nabídky na vystoupení, bohatí ctitelé i milenci. Žila si na vysoké noze, finanční gramotnost jí však nic neříkala, a proto se svou rozhazovačností brzo dostala do dluhů.

V roce 1916 však přišlo „vysvobození“ z dluhů v podobě 20 tisíc franků za spolupráci s německou tajnou službou. Francouzská tajná služba byla ještě štědřejší – služby krásné tanečnice si koupila za milion franků!

Dlouho si však peníze neužila, Francouzi po upozornění Britů zjistili, že je Mata Hari dvojitou špionkou a donáší Němcům. V červenci 1917 byla odsouzena k popravě zastřelením. Jednačtyřicetiletou ženu, která svou osobu dokázala zahalit mýty, zastřelili 15. října 1917.