Americký profesor geologie a geografie Donald Rusk Currey (1934-2004) udělal v životě spoustu užitečných výzkumů, do dějin ale neblaze vstoupil především tím, že jako student skácel nejstarší strom na světě, známý pod jménem Prometheus.

Currey se v rámci postgraduálního studia na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill zaměřil na zkoumání klimatických a vegetačních změn v malé době ledové pomocí dendrochronologie, tedy určování stáří na základě analýzy letokruhů. V rámci grantu měl povoleno odebírat speciálním vrtákem vzorky z kmenů borovic dlouhověkých (Pinus longaeva) pod horou Wheeler Peak v nevadské oblasti Velká pánev (Great Basin).

Prometheův pád

Byl 6. srpen 1964 a třicetiletý Currey se zavrtal do stromu, kterému místní říkali Prometheus a jehož stáří se odhadovalo na více než čtyři tisíce roků. Existuje několik verzí toho, co se vlastně stalo. Buď Currey zjistil, že vrták na odebírání vzorků je příliš krátký, nebo si uvědomil, že pro zjištění stáří stromu nepostačí navrtaný vzorek a bude potřebovat celý průřez kmene. Podle té nejpravděpodobnější verze se mu ale vrták v kmeni zasekl, a tak požádal o pomoc správu parku. Od ní naklusal chlápek s motorovou pilou a milý strom bez pardonu skácel.

Zacházet takto s tak vzácnou dřevinou se může zdát z dnešního pohledu neuvěřitelné a nadmíru barbarské. Nicméně v dané oblasti jsou zmíněné borovice běžným stromem a mělo se za to, že Prometheus je prostě jen jedním z nich.

Currey tak získal zpět svůj vrták, popadl vzorek stromu, jemuž dal označení WPN-114, a vrátil se do laboratoře, aby spočítal letokruhy. Jaké bylo jeho překvapení, když jich napočítal 4 862. Vzhledem k drsným podmínkám, v nichž tyto stromy rostou, je kromě toho pravděpodobné, že nevytvářejí kruh každý rok, a tak se Prometheovo stáří odhaduje téměř na pět tisíc let. Currey tak nevědomky zničil v té době nejstarší známý živý organismus na Zemi.

Borovice dlouhověké se, jak už sám název napovídá, dožívají nejvyššího věku mezi stromy. Mají husté dřevo odolné vůči hmyzu a hnilobě a jejich dlouhověkosti napomáhá i prostředí, v němž se vyskytují. Vzhledem ke svému stáří fungují tyto stromy jako jakési klimatické trezory, které ve svých letokruzích uchovávají tisíce let údajů o počasí, a jsou tak velmi cenné pro studium klimatických změn.

Prometheus byl starší než egyptské pyramidy nebo Stonehenge, obrazně řečeno zažil úsvit křesťanství, příchod praotce Čecha, Maye i Aztéky. Ale co naplat, zbyl z něj jen pařez. Útěchou nám může být fakt, že s největší pravděpodobností existují ještě mnohem starší borovice dlouhověké, které dosud nebyly prozkoumány. V kalifornských White Mountains se například našel strom starší než pět tisíc let, ale ten nemá jméno a roste na přísně utajeném místě. Protože co kdyby se zase někde objevil nějaký příliš horlivý vědátor?