Chilané v nedělním druhém kole prezidentských voleb rozhodnou, zda jejich zemi příští čtyři roky povede 55letý krajně pravicový politik José Antonio Kast hájící neoliberální ekonomický model z dob diktatury Augusta Pinocheta (1973-1990), či zástupce levice Gabriel Boric, který prosazuje změnu v podobě větší role státu zejména ve zdravotnictví a školství.

Boric, který je některými kritizován za alianci s komunistickou stranou, se může stát nejmladším prezidentem Chile; v březnu, kdy končí mandát prezidenta Sebastiána Piňery, mu bude 36 let.

Výsledek nedělního hlasování je ale podle analytiků nejméně odhadnutelný za poslední tři desetiletí, a to vzhledem k velmi těsnému rozdílu v prvním listopadovém kole voleb. To vyhrál Kast s 27,9 procenta hlasů, Boric skončil druhý s 25,8 procenta hlasů. Kampaň před druhým kolem oba soustředili na oslovení středových voličů, přičemž zejména Kast musel výrazně ubrat z krajně pravicové rétoriky.

Krajně pravicový kandidát Kast

Syn německých emigrantů Kast, jehož otec byl za války v Německu členem nacistické strany a jehož starší bratr byl ministrem za Pinochetovy diktatury, je některými označován za homofoba kvůli odmítání homosexuálních sňatků, které nedávno schválil parlament, a xenofoba kvůli tvrdému postoji vůči nelegální migraci. Ve volebním programu měl i záměr zrušit ministerstvo pro ženy a genderovou rovnost a obnovit absolutní zákaz interrupcí. Od obojího před druhým kolem voleb ustoupil.

Chile zažilo ve druhé polovině mandátu dosluhujícího prezidenta Piňery výrazné změny odstartované masovými protivládními nepokoji z přelomu let 2019 a 2020, které si vyžádaly tři desítky obětí. Lidé demonstrovali, někteří i velmi radikálně, proti sociální nerovnosti a za větší roli státu.

Protesty vláda uklidnila zahájením změn penzijního systému a referendem, v němž Chilané rozhodli, že chtějí novou ústavu. Ta nynější je z roku 1980, tedy ještě z Pinochetovy doby. Novou ústavu připravuje ústavodárného shromáždění, do něhož letos v květnu Chilané zvolili zejména levicové a nezávislé kandidáty.

Levice Kastovi kriticky připomíná, že v roce 1988 v referendu hlasoval pro pokračování Pinochetovy vlády; plebiscit ale vyhráli Pinochetovi odpůrci. Podle deníku El País Kast také v roce 2017 prohlásil, že by Pinocheta volil, kdyby ještě žil. Zdůvodňuje to jeho úspěšnými ekonomickými reformami. Porušování lidských práv za Pinochetova režimu na dotazy novinářů důrazně odsuzuje.

Bývalý studentský vůdce

Syn Chorvata a Katalánky a někdejší studentský vůdce Boric musel v kampani zejména rozptylovat obavy některých z toho, že na jeho vládu bude mít vliv komunistická strana, která bude mít od března nejvíc poslanců (12) v rámci Boricovy aliance Apruebo Dignidad (Schvaluji důstojnost). V novém parlamentu ale nebude mít žádný z prezidentských kandidátů jasnou většinu.

Boric má v programu například i větší pomoc studentům, včetně odpuštění dluhů vysokoškolákům, kteří si na studium půjčili u bank. Navrhuje též daň pro nejbohatší či vyšší daně pro těžební společnosti.

Nový chilský prezident bude muset také řešit nepokoje na jihu země, kde domorodí Araukánci (Mapučové) léta usilují o navrácení půdy po dávných předcích. Radikálové z jejich řad letos v říjnu opět zintenzivnili útoky na kamiony a kanceláře těžařských a stavebních firem, na což vláda reagovala vyhlášením výjimečného stavu v několika provinciích.

Tyto problémy nahrávají Kastovi, který slibuje „obnovení pořádku“. Naopak na severu země může tento krajně pravicový kandidát mnohé voliče oslovit tvrdým postojem k nelegální migraci, kvůli níž slíbil vybudovat příkop na hranici s Bolívií, odkud v předchozím roce přišly do Chile tisíce migrantů, zejména venezuelských.