Detaily obvinění zatím nejsou známy. Thaçiho, jenž patřil během války se Srbskem v 90. letech mezi vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), v červnu prokuratura označila za odpovědného za vraždy 100 civilistů. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

"Před několika okamžiky jsem byl oficiálně informován, že soudce zvláštního soudu moji obžalobu potvrdil," sdělil novinářům v Prištině Thaçi. K demisi se podle svých slov rozhodl, aby ochránil integritu prezidentského úřadu i Kosova a aby ochránil historickou pravdu o tom, kdo byl viník a kdo oběť. A také z toho důvodu, že coby stávající hlava státu před soudem stanout nemůže. Obvinění označil za "nejmenší cenu, kterou je třeba zaplatit za svobodu našich lidí".

Dvaapadesátiletý Thaçi patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Po válce působil jako ministr zahraničí, vicepremiér, premiér a od roku 2016 coby prezident Kosova.

Je jedním z několika kosovských politiků obviněných ze zločinů, mezi něž patří například vraždy, mizení lidí nebo mučení. Detaily obžaloby proti Thaçimu zatím nejsou známy, nicméně prokuratura už v červnu informovala o existenci obžalovacího spisu, podle něhož jsou Thaçi a ostatní odpovědní za vraždy 100 civilistů.

Prokuratura tehdy uvedla, že zveřejnila informace o existenci obžaloby, protože se Thaçi a další podle ní opakovaně pokoušeli klást překážky práci tribunálu a panovaly obavy, že se snaží změnit kosovské právo, které existenci tribunálu ustanovilo.

Kosovský prezident odstoupil den poté, co byl zatčen a přepraven ke zvláštnímu soudu v Nizozemsku bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi, jenž během bojů se Srbskem v letech 1998 až 1999 působil jako vysoce postavený velitel kosovských povstalců.

Dalším obviněným je podle agentur bývalý předseda parlamentu a šéf opoziční strany Kadri Veseli. Ten se nechal slyšet, že obvinění v jeho případě bylo rovněž potvrzeno, a tudíž rezignuje na všechny "veřejné politické aktivity" a odjede do Haagu. Také on odmítá, že by zločiny spáchal. O svém obvinění informoval rovněž bývalý velitel UÇK a současný politik Rexhep Selimi s tím, že odcestuje do Haagu.

Než bude zvolen nový prezident, Thaçiho bude v úřadu hlavy státu zastupovat předsedkyně kosovského parlamentu Vjosa Osmaniová.

Rozhodnutí Thaçiho podat po obvinění tribunálem demisi přivítala Evropská unie. "Plná spolupráce s těmito institucemi má velký význam jako ukázka odhodlání Kosova prosazovat vládu práva, což je naopak klíčový prvek pro pokrok Kosova na jeho evropské cestě," uvedl mluvčí unijní diplomatické služby Peter Stano.

Kosovská vláda naopak obvinění Thaçiho z válečných zločinů kritizuje. V prohlášení uvedla, že "hluboce věří ve spravedlivý boj UÇK za svobodu". "Nikdo nemůže soudit boj za svobodu," dodala podle stanice Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda s tím, že samotné rozhodnutí tribunálu nicméně respektuje. Podle předsedy výboru srbského parlamentu pro Kosovo Milovana Drecuna je potvrzení Thaçiho obvinění důkazem, že se hledání pravdy o zločinech UÇK i potrestání odpovědných vyvíjí správným směrem. "Myslím, že budou další obvinění osob, které jsou příslušníky tohoto teroristického uskupení," řekl Drecun agentuře Tanjug.

Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015 na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce. Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes 10 000 životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.