Dnes je pátek 5. března 2021., Svátek má Kazimír
Počasí dnes 3°C Smíšené přeháňky

Končí Blatného náměstek pro zdravotní péči Šedo (AKTUALIZOVÁNO)

Končí Blatného náměstek pro zdravotní péči Šedo (AKTUALIZOVÁNO)
Aleksi Šedo | zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Na ministerstvu zdravotnictví končí náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, který nastoupil od 1. září. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). "Nesetkaly se naše představy o fungování sekce zdravotní péče," uvedl k tomu ministr. Šedovu agendu převzal nynější politický náměstek a koordinátor kapacity intenzivní péče v nemocnicích Vladimír Černý.

"Na rozdíl od předchozích ministrů jsem s docentem Blatným měl, ne vlastní vinou, možnost kromě velkých porad osobně hovořit cirka 15 minut, což pro autentickou spolupráci ministra s náměstkem nestačí. A to ani v komunikaci s lidmi uvažujícími ano=ano, ne=ne, nevím=nevím a nepodepsal jsem=nepodepsal jsem," uvedl k důvodům svého konce na ministerstvu Šedo.

Aleksiho Šeda, kterému končilo funkční období jako děkanovi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, si jako náměstka vybral loni v létě tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO). Společně působili jen necelý měsíc, Vojtěch 21. září rezignoval a nahradil ho Roman Prymula.

Od té doby resort opustili tři náměstci. Po odchodu Vojtěcha odešel z úřadu také jeho politický náměstek Filip Vrubl. Prymulův nástupce Blatný se na odchodu dohodl také s bývalým prezidentem České lékárnické komory Lubomírem Chudobou, který nastoupil za Prymuly. Skončit musela po kauze s přednostním očkováním proti covidu-19 před týdnem také náměstkyně Alena Šteflová.

Šeda ocenil bývalý koordinátor testování na covid-19 Marián Hajdúch, který svůj odchod z postu koordinátora na přelomu listopadu a prosince odůvodnil tím, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. V souvislosti s očkováním rezignoval také v polovině ledna ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Naopak ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek si očkování před správní radou složenou z nominantů politických stran obhájil. V pondělí rezignoval také koordinátor očkování na ministerstvu zdravotnictví Zdeněk Blahuta.

Denní počet nových případů nákazy koronavirem v mezitýdenním srovnání dál klesá

V pondělí laboratoře v Česku odhalily 6910 případů koronaviru, což je zhruba o 750 méně než před týdnem. Hospitalizováno s covidem-19 bylo 5852 lidí, o 175 více než v neděli. Počet pacientů v těžkém stavu ale klesl o 40 na 992. Od březnového začátku epidemie bylo v Česku evidováno téměř 947 000 nakažených, aktuálně jich je necelých 100 000. Celkem zemřelo 15 618 nakažených. Na letošek připadá zatím nejvíce úmrtí na 8. ledna, kdy s nákazou zemřelo 188 lidí.

Epidemie v Česku podle denního nárůstu nově zachycených případů zpomaluje, nemocnice jsou ale stále velmi zatížené péčí o hospitalizované s covidem-19. Pacientů s nákazou je nyní v nemocnicích zhruba stejně jako na začátku roku. Letos bylo nejvíce hospitalizovaných 7. ledna, a to téměř 7500. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už dříve uvedl, že pro rozvolnění protiepidemických opatření musí být v nemocnicích maximálně 3000 lidí s covidem, což podle něj nebude dříve než v půlce února.

Aktuálně je nejvíce zasaženým okresem stále Trutnovsko, kde za posledních sedm dní zaznamenali 992 nakažených na 100 000 obyvatel.

V boji s koronavirovou nákazou má pomoci očkování, v Česku se proti onemocnění covid-19 očkuje od loňského 27. prosince. Zdravotníci od začátku vakcinace vykázali 207 043 očkování, v pondělí to bylo zhruba 9800. Druhou dávku dostalo 13 802 lidí.

Index protiepidemického rizika PES klesl o jeden bod na 68 bodů. Ve čtvrtém z pěti stupňů rizika je 13 dní, v zemi ale stále platí pátý stupeň.

Ministerstvo nyní tabulku opatření systému PES upravuje, její aktualizaci projedná v úterý rada vlády a ve středu odborné skupiny ministerstva zdravotnictví. Pracovní návrhy se objevily minulý týden v médiích. Už dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) avizoval, že ve stupních, kdy už bude povoleno shromažďování nebo pořádání akcí, by mohlo být možné navýšit kapacity, pokud budou mít účastníci negativní test na koronavirus. V pátém stupni opatření by mohla být například povolena výuka pro malotřídky, žáky 9. tříd a studenty maturitních ročníků nebo sportování ve dvou i ve vnitřních prostorách.

Do mírnějšího čtvrtého stupně rizika by se země podle návrhu měla přesunout až v době, kdy počet pacientů s covidem v nemocnicích klesne pod 3000 a na jednotkách intenzivní péče pod 450. Podle Blatného to nebude dříve než v polovině února.

Praha spustila informační web k očkování proti covidu-19

Praha připravila web ockovani.praha.eu, kde návštěvníci naleznou informace k očkování. Web má rovněž vyvracet zavádějící a nepravdivé informace o očkování, které se šíří po sociálních sítích. Město v únoru spustí informační kampaň na podporu vakcinace proti covidu-19.

Na stránce najdou zájemci seznam a mapu očkovacích center, počet osob očkovaných v Praze a kontakt na bezplatnou informační linku pražského magistrátu 800 160 166, která funguje zvláště jako pomoc pro pražské seniory při registraci do centrálního systému. Na webu jsou také informační videa a sekce, v níž jsou vysvětleny nejčastější dotazy k očkování. Odborní garanti rovněž na webu vyvracejí nejčastější mýty a dezinformace spojené s vakcinací.

V Česku loni do 20. prosince zemřelo meziročně o 13 procent více lidí

V Česku loni do konce 51. týdne zemřelo zhruba o 13 procent více lidí než za stejné období roku 2019. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo loni do 20. prosince 124 423 lidí, meziročně asi o 14 600 více. Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie covidu-19. Od březnového začátku epidemie v Česku zemřelo do konce 51. týdne 10 584 nakažených.

Nejvýraznější meziroční nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí. Seniorů starších 85 let zemřelo o 15 procent více a zhruba o 12 procent byla do konce 51. týdne meziročně vyšší úmrtnost lidí ve věku mezi 65 a 74 roky. Naopak relativně méně loni umírali mladí lidé.

Z dat ČSÚ vyplývá, že se týdenní počty úmrtí zvyšovaly nepřetržitě od začátku září, kdy se ale čísla meziročně lišila o 100 až 200 úmrtí týdně. Během října to bylo o více než 1000 a na jeho konci se počet úmrtí meziročně zdvojnásobil. Největší meziroční rozdíl vykazovaly 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V každém z těchto týdnů zemřelo přes 4200 lidí, přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Od poloviny listopadu se rozdíly víceméně zmenšovaly. V samotném 51. týdnu loňského roku zemřelo meziročně o téměř 42 procent lidí více, meziroční rozdíl činil 943 úmrtí

Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Odpovídal by tomu průběh křivek úmrtí podle dat ČSÚ a počtu zemřelých s covidem podle údajů ministerstva zdravotnictví. Nejvíce případů úmrtí s onemocněním covid-19 přibylo do statistik ministerstva v listopadu, a to přes 4900.

Epidemie covidu ale není jediným důvodem loňské zvýšené úmrtnosti. Meziroční rozdíl v počtu zemřelých za prvních 51 týdnů roku je 14 628. Zemřelých s prokázaným covidem ale bylo podle ministerstva zdravotnictví na konci 51. kalendářního týdne 10 584. Přibližně čtyřtisícový rozdíl by mohl být zapříčiněn například zvýšenou úmrtností v důsledku odkládání zdravotní péče.

První potvrzený případ nákazy novým koronavirem se v Česku objevil na začátku března. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku dosud 15 618 nakažených. 

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,260 26,360
USD 21,990 22,130
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma