Transgenderové osoby opět mohou do americké armády, ze Schengenu se do USA nesmí
Prezident USA Joe Biden zrušil nařízení svého předchůdce Donalda Trumpa, které zakazovalo transgenderovým osobám sloužit v americké armádě. Splnil tím jeden ze svých předvolebních slibů, po němž dlouho volaly zejména organizace bojující za práva leseb, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT).
Biden po boku ministra obrany Lloyda Austina a nejvýše postaveného generála armády USA Marka Milleyho v pondělí podepsal exekutivní příkaz, podle nějž "by všichni Američané způsobilí sloužit v ozbrojených složkách Spojených států měli mít možnost tak učinit," uvedl ve vyjádření Bílý dům s tím, že "inkluzivní (ozbrojené) síly jsou efektivnějšími (ozbrojenými) silami".
Už den před svou inaugurací jmenoval Biden do funkce asistentky amerického ministerstva zdravotnictví lékařku Rachel Levineovou – jako první federální transgender úřednici.
Transgenderové osoby mohly otevřeně sloužit v armádě s právem na lékařskou péči související se změnou pohlaví od roku 2016, kdy to umožnil demokratický prezident Barack Obama a kdy Biden zastával funkci viceprezidenta. Republikán Trump však po svém nástupu do úřadu zakázal nábor transgenderových nováčků, umožnil ovšem pokračovat ve službě těm, kteří již v armádě byli. Zástupci komunity LGBT Trumpův krok dlouhodobě kritizují jako krutý a nesmyslný.
Trump argumentoval tím, že přítomnost transgenderových osob v armádě přinese obrovské náklady na zdravotní péči a naruší chod ozbrojených složek. Podle posudku renomované výzkumné instituce Rand Corporation, který si nechalo vypracovat ministerstvo obrany v roce 2016, by však působení transgenderových osob mělo "minimální dopad" na bojovou připravenost armády a její výdaje na zdravotnictví. Hlavním důvodem byl předpoklad, že transgenderových příslušníků armády by bylo velice málo.
Biden prodloužil zákaz cest do USA ze Schengenu, včetně Česka
Biden prodloužil také platnost zákazu cest do USA z 26 zemí schengenského prostoru, z Británie, Irska a Brazílie, jehož odvolání jen několik dní před odchodem z funkce naplánoval prezident Donald Trump. USA také od soboty zavedou zákaz vstupu do USA pro všechny cestující, kteří byli nedávno v Jihoafrické republice, s výjimkou amerických občanů.
"Se zhoršující se pandemií a šířením více nakažlivých variant (koronaviru) není čas na uvolňování omezení mezinárodních cest," řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová novinářům. Obavy z rozšíření "jihoafrické" mutace koronaviru v USA vyjádřila již v neděli činitelka amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Anne Schuchatová.
Omezení cest z vybraných evropských zemí a Brazílie Trump nařídil zrušit 18. ledna s platností od úterka 26. ledna. Biden však ihned dal najevo, že po usednutí do Bílého domu Trumpův plán na stažení restrikcí anuluje.
Biden zaujímá v boji s koronavirem podstatně důraznější postoj než Trump, který čelil soustavné kritice expertů, že pandemii podceňuje.
Jihoafrická varianta viru SARS-CoV-2 je podle expertů až o 50 procent nakažlivější než "normální" koronavirus a panují rovněž obavy, že by na ni nemusely zabírat již schválené očkovací látky proti covidu-19. Společnost Moderna sice uvedla, že její vakcína u lidí nakažených touto mutací vyvolává reakci imunitního systému, účinnost získaných protilátek je však šestkrát nižší, než v případě nákazy ostatními variantami viru.
Ve Spojených státech začne od úterý platit požadavek na to, aby všichni cestující z ciziny starší dvou let podstoupili před odletem test na koronavirus. Po příletu do USA po nich zároveň bude žádána sedmidenní izolace a po dalších třech až pěti dnech absolvování dalšího testu. Opatření je součástí Bidenovy strategie pro boj s nákazou, se kterou v zemi zemřelo již přes 419 600 lidí.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 19.12.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,060 | 25,180 |
USD | 24,130 | 24,310 |