Koleda, koleda! Kdo byl svatý Štěpán a jaké tradice se pojí s druhým svátkem vánočním?

První mučedník

Svatý Štěpán má svátek hned jako první po dni, kdy si připomínáme narození Krista. A není to náhoda, jde totiž o prvního mučedníka, prvního křesťana, který za svou víru položil život.

Štěpán byl pravděpodobně jeden z helénských Židů, ale brzy se obrátil ke křesťanství a uvěřil v Ježíše Krista. Apoštolové v něm prý vnímali působení Ducha svatého, proto se vzápětí stal jejich pomocníkem při péči o opuštěné vdovy.

Židovské radě ale byla trnem v oku jeho plamenná kázání, při nichž stále ostřeji prosazoval Krista a prohlašoval ho za spasitele. Nakonec byl obviněn z rouhání proti Bohu a Mojžíšově desateru, za což byl okolo roku 35 našeho letopočtu ukamenován před branami Jeruzaléma.

Tím ale jeho vliv neskončil: Jeho pevná víra a štědrost přežila v pověstech a jeho obliba postupem let jen narůstala. Zprvu se na něj obraceli především námořníci, kteří jeho legendu šířili všude při svých cestách po Evropě.

Koně, zedníci i tesaři

Uherští panovníci ho začali považovat za patrona celého království. Krom toho se Štěpán stará ještě o koně a všechny, co mají co dočinění s koňmi, námořníky, zedníky, krejčí, tkalce, kameníky i tesaře.

A pokud vás trápí migréna, můžete si na něj také vzpomenout – podle tradic má prý totiž pomáhat i proti bolestem hlavy.

Tradic na 26. prosince, kdy si svatého Štěpána připomínáme nejen my, ale prakticky celá Evropa, by se našlo hned několik. Koledování je jasné, však "Koleda, koleda, Štěpáne" není cizí snad nikomu. Jedná se o původně pohanský zvyk, který křesťané postupně převzali a koledou se většinou dávalo něco k snědku nebo malý finanční obnos. Dnes už se ale tato tradice dodržuje jen málokde.

Sv. Štěpána je také den tradičně určený k návštěvám a shledávání se s blízkými, což se dodržuje o poznání víc. A dle tradic se 26. prosince má podávat drůbež: Na žádném stole by tak nemělo chybět kuře, kachna, husa nebo klidně i krocan.

Další tradicí, kterou už dnes moc neuvidíme, je žehnání koním a ovsu: Štěpán je patronem těchto hospodářských zvířat a bývalo zvykem se na něj obracet, aby si hospodář zajistil dobrý další rok.

Štěpánské volno

Taktéž si možná vzpomenete na úsloví "Na Štěpána není pána", které se vzdor prvnímu dojmu nepojí s žádnou vzpourou proti vrchnosti: Námezdní pracovní síle většinou v tuto dobu končily smlouvy a čeledíni a děvečky proto buďto uzavírali nové, nebo odcházeli pracovat jinam. Do Nového roku pak mívali volno, proto "není pána".

Atmosféra druhého svátku vánočního bývala radostná, rušná a plná zpěvu: Chodili koledníci, chasa se obdarovávala koláči i třeba oděvy jako odměnou za celoroční práci, do toho vytrubovali pastýři, kteří si také chtěli přilepšit.

Spousta tradic už odezněla nebo v dnešním světě už nemá bohužel místo. Na návštěvu blízkých a drůbež na stole ale pořád nedáme dopustit.