Pořád platí, že prezidenta nelze trestně stíhat. Poškozený však na něj může podat osobnostní žalobu a domáhat se v občanskoprávním řízení, aby sám prezident uvedl věci na pravou míru, aby se omluvil, případně ho odškodnil. A teď už není bez šancí na úspěch.

Víc než jezevec

Kdysi se Zeman nazval jezevcem z Vysočiny. Tento druh je nejen na Vysočině, ale na území celého státu chráněn zákonem.

Prezident-jezevec je chráněn ještě líp. Kryje mu záda nejvyšší zákon – ústava. Ani ústavní ochrana by však neměla znamenat, že může dělat, co si zamane – například pomlouvat.

Soudy mu přesto takové právo poskytovaly. Nahlížely na něj jako na toho, kdo je nedotknutelný. Ctily zásadu, že když vás prezident pomlouvá a šíří o vás lži, nenese za to odpovědnost.

Naštěstí tento týden zasáhli ústavní soudci. Usnesli se, že prezident lhát nemá. A pokud lže a pomlouvá, má se za to omluvit, případně platit odškodné za újmu, kterou tím způsobil. 

Pomluvil vás Miloš, omluví se Honza

Omluvy za výroky o svém dědečkovi, Ferdinandu Peroutkovi, se od prezidenta domáhala Terezie Kaslová, vnučka tohoto věhlasného novináře. A sice za tvrzení, že Peroutka psal obdivně o Adolfu Hitlerovi.

O omluvu usiloval i Zdeněk Šarapatka. V době, kdy byl Zeman premiér, působil jako jeho poradce. Postavil se proti jeho metodám a vynesl je ven. Zeman se mu potom (už jako prezident) mstil výmyslem, že byl vyhozen pro neschopnost.

Soudní instance se v obou kauzách držely výkladu Nejvyššího soudu. Podle něj se na činnost prezidenta má pohlížet hlavně jako na „výkon pravomocí státního orgánu“ a žaloby mají být směrovány proti ministerstvu financí. Tam také skončily a Šarapatkovi se už finance (za prezidenta) omluvily.

Ústavní soud však Šarapatkův případ vrátil zpátky nižším soudům. Prohlásil, že Zemanův výrok „nepředstavuje výkon funkce prezidenta či jeho úřední postup“, a proto nic nepřekáží tomu, aby za něj „nesl odpovědnost jako soukromá osoba“. 

Takové usnesení dává naději na satisfakci od prezidenta i Kaslové. Také ta by se měla dočkat omluvy za výrok o dědečkovi přímo od Miloše Zemana.

Oba případy zjevně nesouvisejí s vládní politikou nebo státní správou. Nedává proto smysl, aby za ně nesla odpovědnost vláda. Peroutkovu vnučku nebo whistleblowera Šarapatku by neměla uspokojit omluva od nějakého úředníka z ministerstva financí, který se ničí pověsti nedotkl.

A jak to dopadne?

Končí doby bezbřehé ochrany prezidenta. Usnesení Ústavního soudu snáší vrchního velitele z piedestalu, opravuje výklad pravidel hry a dává větší šanci bránit se mocným.

To samosebou neznamená, že soudy prezidentovi nařídí omluvu, anebo mu uloží, aby poškozené odškodnil. Není vůbec jisté, zda případy budu dotaženy do konce. Soudní mlýny v této zemi melou pomaleji než mlýny boží. Sám Miloš Zeman to mnohokrát kritizoval.

Třeba si teď jeho slova soudci vezmou k srdci.

Dokážete si ale představit, že se Miloš Zeman bude omlouvat?