"Možná se jedná o nejzávažnější porušení americké náboženské svobody ve dvacátém století," začínají religionisté Cowan a Bromley svou kapitolu o osudu izolovaného a záhadného adventistického hnutí davidiánů. Osmadvacátého února to bude 27 let od chvíle, kdy začalo takzvané 51denní obléhání ranče Apokalypsa na Mount Carmel ve Waco v Texasu, vedené bezpečnostními složkami FBI a ATF (Úřad pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny). To vyvrcholilo smrtí 74 davidiánů. Zda leží vina na straně samotných členů společenství, nebo obléhajících složek, je dodnes sporné. Pochybení médií je však jisté.

Novinář určuje téma, aktéry a objektiv, jakým popsané události zachycuje. Stejně tak obrazy, které nechá mimo ohnisko aparátu. "Zpravodajská média se ve skutečnosti o nová náboženství začnou zajímat pouze v případě, kdy se stane něco drastického," píší Cowan s Bromleyem.

Novináři v případě davidiánů pochybili snad na všech možných úrovních. FBI samozřejmě předkládala pouze informace, jaké chtěla a jak chtěla – v podobě řady lží a zkreslení. Reportéři se nesměli k místu dění přiblížit na tři míle, jinak skončili za mřížemi. Přesto: ke zveřejnění informace jsou třeba dva nezávislé zdroje, aby byla zpráva věrohodná. To žurnalistům však v roce 1993 nezabránilo senzacechtivě naplňovat vysílací čas výbušnými novinkami z Mount Carmel.

V nich vykreslili téměř manichejský zápas mezi pořádkem v podobě FBI a ATF a chaosem v podobě davidiánů. Tak přispěli k trvalé schizmatizaci dané náboženské skupiny a vrhli stín i na řadu dalších zcela neškodných a mnohdy prospěšných nových náboženských hnutí. Mimo jiné i pojmoslovím, které využívali: od "těžce vyzbrojené nebezpečné náboženské sekty" přes "pomateného vůdce sekty" až po "základnu". Jedno slovo, které však v kontextu dějin nastavilo válečný diskurz. Každé slovo přibylo hřebík do rakve smíření většinové společnosti s novými náboženskými hnutími.

Blázni, sekty a Smetana

Je tomu sedmadvacet let, co média odjistila bombu nesnášenlivosti. Nikdy se neomluvila, nikdy neuznala svou chybu. I po sedmadvaceti letech pokračují ve své křížové výpravě. Dokonce i u nás. Rozeberme si příklad propírané církve Šinčchondži, která v Česku začala působit před pěti lety.

Kdy si jí média všimla? V momentě, kdy nastal konflikt: dvě bývalé členky podaly svědectví o lžích a praktikách hnutí. První přišla na řadu série článků na Aktuálně.cz. Štafetu převzala další zpravodajství, a nakonec se zastavila u internetové televize DVTV.

Ta si pozvala odborníka na nová náboženská hnutí a religionistu Zdeňka Vojtíška, který se danému tématu věnuje řadu let. Téměř mantrou se mu stalo objasňování pojmu "nové náboženské hnutí" namísto "sekta". Hned na prvních stranách jedné ze svých knih píše: "'Sekta' se stala ostře pejorativním výrazem. Namísto nebezpečí hereze se ale v běžném jazyce obvykle spojuje s ohrožením duševního stavu jednotlivce, jeho vztahů, anebo dokonce zdraví a života, jakož i ohrožením společnosti. Slovem 'sekta' tak většinová společnost označuje menšinovou náboženskou skupinu, jejíž učení, postoje či chování považuje za deviantní a nebezpečné. Negativní konotace tohoto pojmu snižují jeho vhodnost pro oblast vědy, který by výraz 'sekta' nahradil. Zdá se, že téměř všeobecného souhlasu již dosáhl výše zmíněný pojem 'nové náboženské hnutí', jenž je od té doby užíván."

Přesto Aktuálně.cz a další média přispěchala neomylně s nadpisy o "sektě". "Nová sekta v Česku: Lidé jsou posedlí myšlenkou spasení, věří v nový věk, říká expert," nadepsalo DVTV své video. Předního českého religionistu Vojtíška pak oštítkovali jako "odborníka na sekty".

Za donebevolající vrchol neprofesionality pak považuji otázku moderátorky Emmy Smetany: "Jsou to – velmi lidově a zjednodušeně řečeno – blázni?" Její otázka je špatně na tolika rovinách, že si jejich výčet očíslujme: 1. blázen není diagnóza, pouze pejorativní označení (stejně jako sekta); 2. reportérka položila otázku, kterou považovala za objektivní, i když byla založena jen a pouze na jejích osobních dojmech; 3. ty nejsou podloženy jediným faktem; 4. novinářka tak přispívá k utváření pohledu na členy společenství jako na lidi, kteří by měli být hospitalizování v psychiatrických léčebnách; 5. opět bez jakýchkoliv fakt, a navíc zcela mylně.

Ani po sedmadvaceti letech se mainstreamová média nenaučila hovořit o nových náboženských hnutích, stále mluví jen o nebezpečných sektách. Podněcují tak paniku, nepochopení a nenávist, které mohou vést ke konfliktům vrcholícím zbytečným násilím. Proto vám, všem kolegům novinářům, vzkazuji: Nenaučíte-li se o nových náboženstvích mluvit jinak než z bulvárních pozic, nemluvte o nich raději vůbec. Operovat bez znalosti medicíny byste se přece také neodvážili.