Stejně jako musíte vědět, proč se k sobě vlastně vracíte, musíte vědět i pár dalších úskalí, která na vás čekají. A na rovinu se dá říci, že spravovat již jednou rozbitý vztah je skutečně složitější a těžší než začínat zbrusu nový. Úspěšně a dlouhodobě udobřené páry ale tvrdí, že jim ta záchrana lásky za to skutečně stála a že platí, že prožité trable neuvěřitelně spojují.

Jste dva zcela jiní lidé

Na rozcestí smíření jste ovšem dva zcela jiní lidé než jste byli kdysi dávno, když jste se prvně potkali. Nemůžete od sebe navzájem čekat navazování (byť třeba jen pocitové) tam, kde jste kdysi začínali. Tam už totiž dávno nejste.

Ač cílený návrat "na rande" do míst, kde vám bylo kdysi dobře, se doporučuje, protože oživuje pěkné vzpomínky, vězte, že ten druhý už není stejný. Ani vy už nejste. Je tedy zbytečné toho stejného člověka hledat. Hledejte někoho jiného, podobného, ale zralejšího, dospělejšího a o poznání lepšího.

Jasně vědět, co bylo napoprvé špatně

Navázat tedy tam, kde to bylo, než se něco pokazilo? To už je lepší metoda, ale v tom, co se "pokazilo", musíte mít oba jasno. Čeká vás tedy dílem obtížné, dílem velmi úlevné povídání a vyjasnění toho, co kdysi možná zastřely vyšponované emoce. Čas na omluvu i pokoru. Ale také čas na to si vymezit hranice, co už nikdy víc! Co bylo přesně špatně, jak rozchod vnímal ten druhý, co ho bolelo, čím jste ho zklamali. A co jste špatně vnímali vy. Ty "chyby" musí být jasně a upřímně definovány. A bez výčitek řešeny.

Jasně vědět, čeho si na sobě vážíte

A naopak, je čas si říct i to, čeho si na sobě - i přes to všechno prožité - vážíte. Co si budeme povídat, pokud se ze vztahu vytratila úcta, nespraví ho už nic. Cítíte-li i nadále k partnerovi úctu a on ji projevuje vám, jste na dobré cestě.

Pokud se ale snažíte slepovat něco, u čehož vám sem tam ujede uštěpačná poznámka, nebo cítíte, že se úcta vytratila a jedovatě se špičkujete, je dobré se zamyslet, jestli restart doopravdy chcete. Stejně tak je varující, pokud si navzájem připomínáte minulé chyby a důvody rozchodu i přesto, že se úspěšně snažíte o nápravu. Že si i přes velkou snahu lezete na nervy.

Mít vůli ke změně a věnovat tomu čas

Je nutné nejen vědět, co bylo špatně na vztahu poprvé, ale základem úspěchu je mít především vůli se změnit. Čeká vás kratší či delší období větší pečlivosti ve vztahu, cíleného vědomého prožívání. Pracovat na svých chybách, věnovat partnerovi čas, pozornost, úctu a ocenit i jeho snahu o změnu, to je základ úspěšného opětovného budování pouta důvěry.

Pokud jste se z předchozích zkušeností skutečně poučili, mělo by to být snadnější. Pokud se ale míníte učit za pochodu, počítejte s vícero klopýtnutími a s delším časovým úsekem "na zkoušku", kdy můžete zjistit, že své vlastnosti, kvůli kterým jste se rozešli, vlastně měnit nechcete.

Smíření a obnova důvěry je vždy běh na dlouhou trať a je chybou očekávat úspěch den poté, co si padnete prvně znovu do náruče. Naopak, právě v tu chvíli začíná období velmi těžké, v němž budete každý den bojovat s pochybnostmi, nedůvěrou, se stíny minulosti, ublížeností, se svou pýchou, uražeností a vším tím, co mezi vámi kdysi stálo jako zeď. A nyní se teprve ukáže, jestli k sobě patříte.

Akceptujte "meziminulost" a mlčte o ní

Pokud mezi vaším rozchodem a usmířením uplynul nějaký čas, ve kterém mezi vámi figuroval i někdo třetí, někdo měl dočasně jiného partnera, je uměním za tímto zavřít dveře. Ale nutným uměním.

Minulost je minulost, můžete si o všem promluvit a definovat, jaké "mezipartner" do vašeho vztahu přinesl poučení, a vzít v potaz hlavně to, že v tuhle chvíli jste zase spolu. Takže… je poté už neslušné "mezipartnery" netaktně zmiňovat, ať už v dobrém nebo zlém. Ubližovat jimi druhému... Ale není vhodné ani sami sebe vyvyšovat nad ty minulé partnery. Minimálně do doby, než si znovu budete jeden druhým jisti. A tato ochranná lhůta pro vás dva může být mnohaměsíční a někdy i víceletá. To už záleží na každém páru.

Jednou z nejcennějších lásek v životě je láska znovunalezená, opětovaná a opečovávaná. Pokud v této situaci jste, využijte druhé šance naplno, protože jedno je jisté – třetí šance už nejspíš nikdy nepřijde.