Český prezident se vydal ve stopách benátského obchodníka Marka Pola s jasným cílem, který formuloval už před lety: Z Česka se stane 'nepotopitelná letadlová loď čínské investiční expanze'.

Bilance čínských slibů a reality však navozuje otázku: Nepřeřekl se Miloš Zeman? Neměl spíš než letadlovou loď na mysli 'nepotopitelný' Titanic?

Řekni, kde ty prachy jsou

Podle memoranda, které o víkendu v Pekingu podepsali zástupci Bank of China a čínského konglomerátu CITIC, by banka měla CITICu financovat v příštích dvou letech v Česku projekty za 23 miliard korun. V dalším memorandu s Hospodářskou komorou slibuje čínská banka českým firmám dokonce dvojnásobný úvěrový rámec, tedy 46 miliard korun.

Někomu by se možná chtělo říct: "Zítra to roztočíme, drahoušku… s čínskými miliardami."

Vypadá to vskutku pěkně. Jenže realita je taková, že Číňané v memorandech slibují nové investiční peníze a nedodaly ještě ani ty staré.

Tentokrát Zeman před odletem z Pekingu prorocky pravil. "Konečně čínská investiční expanze opravdu začne." 

Nemyslel to vrchní velitel jako bonmot?

Copak vidí Miloš Zeman v křišťálové kouli? Že by kanál Dunaj-Labe-Odra s čínským kapitálem? | zdroj: Profimedia

Vzpomínáte si, že před třemi lety během návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga prohlašoval Zeman, že na základě dohod, které byly v Praze podepsány, do roku 2020 přitečou z Číny do Česka investice za 232 miliard korun? Investice za 95 miliard měly podle něj přistát v Česku už v roce 2016.

Opravdu ještě český prezident čínským investorům věří? V rozhovoru pro čínskou televizí CCTV před odletem do říše středu každopádně vyjádřil z výše investic zklamání. Pravil, že "zůstávají stále velmi, velmi nízké". "A to mne pochopitelně mrzí," dodal.

(Je to patrně druhé Zemanovo zklamání z Číňanů. K prvnímu se přiznal po předloňské návštěvě Pekingu, kdy utrousil, že mu nechutná darovaná čínská kořalka.)

Blahopřejme kormidelníku Siovi

Čísla ukazují, že z opulentních politických schůzek Česku mnoho nekáplo. Bilancí pěti let Zemanových výprav do Číny je stagnující český vývoz do této země, výrazně vyšší čínský dovoz a nevýrazné čínské investice.

Miloš Zeman přichází na konferenci o nové Hedvábné stezce v Pekingu | zdroj: Profimedia

Z dat poradenské společnosti Bisnode vyplývá, že objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem letos v březnu dosáhl 5,7 miliardy korun. To je proti stejnému období loňského roku pokles o 27 milionů korun. A zatímco v prosinci 2012 působilo v Česku 2301 čínských firem, dnes je jich 1881.

Výrazně v český neprospěch se pak vyvíjí obchodní výměna s Čínou. Vývoz od ledna do září poklesl o 1,7 procenta. Zato dovoz z Číny do Česka ve stejné době stoupl meziročně o 13 procent.

Ještě větší propast v obchodu ukazují data Českého statistického úřadu. Z nich vyplývá, že loňský export do Číny dosáhl 56 miliard korun, což odpovídá roku 2017. Naopak z Číny k nám loni dorazilo zboží za 568 miliard korun. To je v meziročním srovnání téměř pětinový nárůst!

Pro Číňany to jsou skvělá čísla, byť v měřítku nejlidnatější země světa nejsou zase tak důležitá. Přesto nezbývá než velkému kormidelníkovi Siovi blahopřát.

Pro Čechy zbývají otázky: Potřebujeme úvěry od čínské banky? Copak české banky nemají dost likvidity?

Dárky, dárky, dárečky

Proti ustrnutým investicím a vývozům se dají postavit do protikladu strmě rostoucí náklady Zemanových výprav ve stopách Marka Pola. Web seznam.cz zjistil, že rozpočet nynější mise vyčíslila prezidentská kancelář na 8,8 milionu. Když byl Zeman v Číně loni v listopadu, odlehčilo to státní pokladnu o 5,5 milionu a jeho první cesta vyšla na 'pouhých' 2,5 milionu korun.

Nebuďme ale troškaři, ba ani čučkaři. Milion sem, milion tam. Jakže to říkal vrchní velitel při návštěvě Čapího hnízda? Padesát milionů je "pod moje rozlišovací schopnosti".

Nevyčítejme Miloši Zemanovi ani jeho čínské mise. Do Číny jezdí s byznysmeny kdekdo, Angela Merkelová i Emmanuel Macron. A to, že český prezident dělá protekci českým firmám je chvályhodné.

Ať si Miloš Zeman vozí Číňanům dárky – krtečka, Pavla Nedvěda, anebo Jaromíra Jágra. Tuhle hokejovou legendu v Číně pasovali na ambasadora čínského hokeje.

Mimochodem: Jágr, který je už tváří Huawei, se má stát i tváří hokejového turnaje na olympijských hrách, které budou Číňané pořádat za tři roky.

Fajn. Nebyl by ale větší důvod k radosti, kdyby dostaly na olympijských hrách šanci 'hrát' také české firmy?

A v tom je jádro pudla. Všechny klíčové projekty sportovní megakce, jak je v Číně zvykem, jsou vyhrazeny domácím – čínským firmám. V zemích Evropské unie se musí vysoutěžit.

Hedvábná jednosměrka

Byznys s Číňany není férový. Čínské politbyro omezuje přístup zahraničních společností na svůj trh (popsáno třeba tady, anebo zde). Dovozu zahraničního zboží staví do cesty nejrůznější překážky, třeba v podobě certifikátů, a exporty čínských soukromých firem dotuje.

Miloš Zeman v Pekingu velebil čínský projekt nové Hedvábné stezky (jinak Jeden pás, jedna cesta), který má propojit Čínu s Evropu a Afrikou sítí železnic, přístavů a další infrastruktury, a básnil o volném obchodu. Přirovnával ho k Marshallovu plánu poválečné obnovy Evropy.

Německo, Francie a další evropské státy jsou k projektu mnohem zdrženlivější. Chtějí v první řadě vyjednat s Čínou dohodu zajišťující rovný přístup na čínské trhy pro evropské investory, "rovné hřiště" v přístupu k veřejným zakázkám a také lepší podmínky pro exportéry do Číny. A to je prozíravé.

Pokud tyto podmínky nebudou splněny a pokud evropské státy vůči Číně neposílí své konkurenční schopnosti, může se z nové Hedvábné stezky stát jednosměrná silnice pro čínské zboží.

Důsledkem bude ještě větší obchodní deficit evropských států s Čínou. Čím víc bude Čína vyvážet, tím míň budou tyto státy vyrábět, což se projeví ve vyšší zadluženosti i nezaměstnanosti.

To platí nejen pro Německo či Francii, ale i pro Česko.