Kde se berou tváře lidí, které vidíme ve snech? Vědci mají překvapivé vysvětlení

Určitě už jste někdy slyšeli, že pokud se vám zdá o někom, koho neznáte, jeho tvář jste ve skutečnosti už někde viděli a mozek ji pak jen při snění použil. Každý obličej, o kterém se vám zdá, jste prý už někde potkali. 

Tato informace se vyskytuje ve všeobecném povědomí tak často, že jí má člověk tendenci automaticky věřit. Jenže realita je nejspíš úplně jiná.

„Jedná se o jednu z tradičních pověr ohledně snění a spánku, která se donekonečna traduje především v online prostoru, ale jakmile se ji pokusíte vědecky prověřit, okamžitě se rozsype,“ uvádí Deirdre Barrett, lektorka psychologie na Harvardu, podle magazínu Discover.

Barrett v rámci svého výzkumu prošla ohromné množství zápisů snů. Mohlo by se zdát, že se jedná o extrémně obtížný výzkum: Samozřejmě totiž není možné jakkoliv zaznamenat nebo si zapamatovat všechny obličeje, které kdy člověk v životě potkal, a těžko se pak dokazuje, zda všechny snové tváře spáč někdy viděl, nebo ne.

Podle expertky ale podobné dokazování vůbec není potřeba: „Existují naprosto jasné příklady, které onu fámu vyvrací. Snící mozek se neomezuje na opakování viděného, je bez problémů schopný skládat dohromady rysy mnoha obličejů nebo si rovnou vymyslet úplně vlastní,“ tvrdí.

A skutečnost, že se během svého výzkumu setkala s popisy nemožných obličejů, prý naprosto stačí jako důkaz k vyvrácení mýtu o tom, že všechny snové tváře musel člověk někdy vidět ve skutečnosti: Spáči popisovali obličeje s více očima, průhledné tváře či rysy, které neodpovídají lidské anatomii. A pokud něco takového dá mozek dohromady, dává logický smysl, že tvorba nových obličejů pro mozek zkrátka nepředstavuje žádný problém.

„Výskyt nemožných obličejů ve snech jasně vyvrací tvrzení, že 'člověku se zdá pouze o tvářích, které už někdy viděl'. Další testování už není nutné,“ uvádí Barrett.

Barrett nabídla i vlastní pohled na otázku, která stále nemá jasnou odpověď. Tedy proč se člověku vlastně vůbec něco zdá. Podle expertky jasnou odpověď neznáme, protože jednoduše neexistuje.

„Také bychom se nesnažili jednou větou shrnout naše myšlenkové procesy, když bdíme. A snění si také nezaslouží žádné zjednodušování. Jedná se o úplně stejně složitý proces, při němž se náš mozek zaobírá stejnými obavami, jako když jsme vzhůru: Vztahy, obavy, naděje, konflikty, ambice, práce... Jen k tomu dochází v zásadně odlišeném neurochemickém stavu,“ vysvětlila lektorka.