Výzkum

Představte si, že byste mohli vést rozhovor s kýmkoliv z říše zvířat. Moderní věda potvrzuje, že vysoce sociální druhy, jako jsou sloni, vlci nebo kytovci, disponují neuvěřitelně složitými systémy sdílení informací. Přesto odborníci varují: lidský jazyk s jeho gramatikou a abstrakcí může být ve zvířecím světě naprostým unikátem. I kdyby zvířata používala naše slova, dokázali bychom pochopit jejich priority a radikálně odlišné vnímání reality?

Zní to jako přehnaný titulek z bulváru. Jenže tentokrát za ním stojí skutečný výzkum. Podle studie rakouských vědců může preference hořké chuti – včetně čisté černé kávy – souviset s méně příjemnými osobnostními rysy.

Podle nové studie mají houby překvapivě vhodnou strukturu k tomu, aby mohly nahradit syntetickou elektroniku.

Kočičí komunikace je ve skutečnosti mimořádně složitá a je dost možné, že ji kočky uzpůsobují nám lidem tak trochu na míru.

Antarktida je místo, které v lidech probouzí zvláštní druh zvědavosti. Není to jen led. Je to bílý kontinent, kam se běžně nedostanete a kde člověku nic nepatří. A právě proto kolem ní vzniklo tolik příběhů, které se šíří dál rychleji než polární vítr.

Máte pocit, že tělo a duše jsou nerozlučný celek? Když se podíváte na vědu, filozofii i lidské příběhy, zjistíte, že rozdíl mezi tělem a tím, co za něj považujeme my, je hluboký  a možná i trochu tajemný.

Každá část mozku je nastavená k jiné rychlosti zpracování informací. Problém přichází, když je má pak mozek sjednotit dohromady.

Dlouho se věřilo, že ve snech vidíme jen lidi, které jsme potkali i při bdění. Realita je ale úplně jiná.