Kaspický písek už jim nestačí, Íránci s batohem vyrážejí do světa

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Íránští mladí mají dost izolace země, nasazují si na záda batohy a vyrážejí poznávat svět. Propadli kouzlu stopování a sdíleného ubytování a s neznámými lidmi se nebojí cestovat ani ženy, často rodičům navzdory. 

Mladí Íránci stále více cestují, a to i za hranice. Stopování se nebojí ani ženy. Ilustrační snímek

Mladí Íránci stále více cestují, a to i za hranice. Stopování se nebojí ani ženy. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Mladé Íránce zachvátila cestovní horečka. Sdílejí své zkušenosti na sociálních sítích, projíždějí tisíce kilometrů jen s batohy na zádech. Někteří z těch, kdo zážitky zveřejňují na Instagramu nebo Telegramu, mají až 200 tisíc příznivců.

V minulosti bylo cestování výsadou íránské elity, která po islámské revoluci z roku 1979 odešla do Evropy a USA. Dnes se na cesty vydává mládež z íránské střední třídy, často proti vůli svých rodičů.

Jednatřicetiletá Sára Luíová vyrůstaka v době, kdy prázdniny znamenaly bez výjimky přesun na sever ke Kaspickému moři. Její obzory se ale změnily, když se před dvěma lety vydala autostopem do historického města Jazd na jihu. Jela se skupinou neznámých lidí, s nimiž se seznámila přes stránku CouchSurfing.

Stopem po Íránu i Evropě

"Neměla jsem vůbec žádné vybavení. Na nohou jsem měla lehké boty a na zádech batoh vypůjčený od kamarádky," řekla tato žena žijící v Teheránu. Byla to ale dobrá zkušenost a žena se rozhodla ušetřit si na čtyřicetidenní dovolenou v Evropě, i když to znamenalo střet s rodiči.

"Nepřistoupili na to ze dne na den a nebylo to pro ně lehké. Postupně jsem jim ale dokázala, že obstojím na kratších cestách, takže mi začali věřit. Když teď o víkendu zůstanu doma, přijde otec a ptá se, zda je všechno v pořádku," řekla Sára.

Mnoho Íránců, zejména ženy, slyší varování před individuálním cestováním. "Když Íráncům řeknu, že jsem v Evropě spala v mládežnické ubytovně, většinou jsou v šoku a říkají: 'Chceš snad říci, že v tvém pokoji byli neznámí lidé a že ti neublížili'," řekla další cestovatelka Máhzád Eljásíová.

O autostopu se dověděla poprvé v roce 2015 a od té doby prý tímto způsobem projela 32 íránských provincií a 20 cizích zemí. "Írán je pro takový druh cestování bezpečný a autostop je teď móda. Jedna žena mi napsala, že použila mou stránku na Instagramu, aby přesvědčila manžela. 'Když to může dělat ona a sama, tak to zvládneme my taky', řekla mu," vypráví Eljásová.

Podmínky pro získání víz jsou tvrdé

V perském roce 1395, což je období od března 2016 do března 2017, vyjelo do ciziny 9,2 milionu Íránců. Ve srovnání s předchozích rokem jich bylo o 38 procent víc a oproti období před deseti lety to byl dvojnásobek.

I když se prezident Hasan Rúhání, zvolený poprvé v roce 2013, snaží vyvést Írán z izolace a zlepšit pověst země, v cizině se Íránci stále necítí zrovna vítáni. Migrační opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa komplikují vstup do USA a podmínky pro získání víz do Evropské unie méně movité odrazují. Snazší je vyjet do Turecka, Malajsie, Indie, nově také do Gruzie, Ruska a Srbska.

Osmatřicetiletý Alírezá Zefarí na sebe před dvěma lety vzal herkulovský úkol. Chce v plném rozsahu zdokumentovat Írán pro cestovatele. Jeho materiál zahrne historické i přírodní perly, jichž je v Íránu mnoho. Odhaduje, že na dokončení svého projektu bude potřebovat ještě osm let. Výsledek bude určený spoluobčanům i cizincům.

Tagy: Írán zahraničí turistika a cestovní ruch

Zdroje: ČTK,AFP