S nástupem industrializace v Anglii v 18. století rostl počet obyvatel, mizela tradiční řemesla a spousta lidí se ocitla na okraji společnosti. Kvůli odstrašujícímu účinku hrozily přísné tresty i za drobné delikty, a tak věznice praskaly ve švech. Vláda proto oprášila starý návrh ekonoma Williama Pettyho a vozila vězně na nucené práce do kolonií. Zabily se tak dvě mouchy jednou ranou: získala se levná pracovní síla a za mřížemi se uvolnilo místo pro nášup.

Na Ameriku zapomeňte

Cílem pro „export“ těchto dočasných otroků byly zejména kolonie v Severní Americe, kam jich od roku 1717 zamířilo celkem na padesát tisíc. Vypuknutí války za nezávislost v roce 1775 ale pro tuto praxi znamenalo konečnou, a tak musela Británie hledat alternativu. Volba padla na Nové Holandsko, čili dnešní Austrálii.

Její východní pobřeží v roce 1770 zmapoval kapitán James Cook a doporučil k osídlení Botanický záliv. Kolonizací pověřila britská koruna admirála Arthura Phillipa (1738-1814), který byl v říjnu 1786 jmenován guvernérem Nového Jižního Walesu s téměř neomezenými pravomocemi.

Syn německého knihkupce a Angličanky nejprve sloužil v britském královském námořnictvu během sedmileté války, poté byl převelen do zálohy a farmařil. Během krátké služby v portugalském námořnictvu posléze získal zkušenosti pro novou funkci v Austrálii jako dělané: Převážel vězně do Brazílie.

Tam, kde je dnes opera

V květnu 1787 vyrazil Phillip k Austrálii s flotilou (First Fleet) dvou válečných, tří zásobovacích a šesti dopravních lodí. Na palubách bylo bezmála osm stovek mužů a žen, zhruba stejný počet námořníků, vojáků a stráží a také obrovské množství materiálu potřebného k vybudování kolonie.

Na plánovaném místě v Botanickém zálivu Phillip zjistil, že tu zdroje vody a kvalita půdy nejsou pro osídlení příliš vhodné. Proto doplul do zátoky, která byla skvělým přírodním přístavem. Dnes se v těchto místech tyčí známá budova opery v Sydney. Šestadvacátého ledna 1788 tu byla vztyčena britská vlajka a kolonie byla pojmenována na počest tehdejšího ministra vnitra, jímž byl Thomas Townshend, první vikomt Sydney.

Phillip se v roce 1792 vrátil do Anglie. V roce 1810, čtyři roky před jeho smrtí, žilo v Austrálii na 12 tisíc osadníků, z toho byl trestanec zhruba každý sedmý. V 19. století sem přivezli dalších 157 000 vězňů a své štěstí jako chovatelé ovcí a zlatokopové tu hledali i svobodní občané.

Cooka uřízli, Viktorii pocákali

Sydney je dnes největším australským městem a 26. leden je v zemi národním svátkem - Dnem Austrálie. V předvečer svátku, který připomíná právě založení první trestanecké kolonie, uřízli ve čtvrtek vandalové v Melbourne Cookovu sochu u kotníků. Socha královny Viktorie dopadla lépe - byla jen pocákaná červenou barvou. Tyto symboly koloniální minulosti vnímají totiž kritici jako ostudnou připomínku toho, že britští osadníci sebrali půdu původním obyvatelům. Socha kapitána Cooka se stala terčem tzv. aktivistů už v minulosti.