(AKTUALIZOVÁNO) Po dnešním odvolání generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Josefa Vojáčka skončí k 3. lednu 2022 i zbývající čtyři vrcholoví manažeři podniku. Na své funkce se rozhodli rezignovat. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Ve funkcích skončí správní ředitel Pavel Krpata, obchodní ředitel Petr Urban, ředitel lesního a vodního hospodářství Vladimír Krchov a pověřený ekonomický ředitel Roman Schindler. 

Podle serveru Seznam Zprávy by podnik měl vést dočasně pověřený ředitel, kterým by měl nejspíše být Jiří Groda. Nyní je lesním správcem Lesní správy Vítkov na Opavsku. Server ihned.cz uvedl, že mezi kandidáty na místo generálního ředitele by mohl být i bývalý generální ředitel státních lesů Daniel Szórád, jehož před více než třemi lety právě Vojáček nahradil. Na nového ředitele bude podle serveru vypsáno v příštím roce výběrové řízení.

Odvolaný generální ředitel státního podniku Lesy České republiky Josef Vojáček si stojí za rozhodnutím o restrukturalizaci podniku, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi. Přinesla podle něj zjednodušení administrativy, snížení počtu administrativních zaměstnanců a pokles režijních nákladů. Podnik letos podle Vojáčka vytvoří zisk asi čtyři miliardy korun. Vojáček to uvedl ve vyjádření pro ČTK v reakci na své dnešní odvolání ministrem zemědělství Marianem Jurečkou.

Vojáček uvedl, že i s přispěním příznivého letošního a loňského počasí se podniku podařilo dostat pod kontrolu největší kůrovcovou kalamitu v dějinách České republiky. „Zahájili jsme historicky nejrozsáhlejší obnovu lesů i pokalamitní rekonstrukci lesních cest a turistické infrastruktury. Na stavu lesa se projevilo výrazné posílení vlastních kapacit i zavedení vlastního obchodu se dřívím,“ uvedl.

Současné tempo obnovy lesů podle něj nemá v historii srovnání. Roční obnovu 22 000 hektarů lesa označil za unikátní. Projekt podniku tvořit takzvané lesy nové generace získal podle Vojáčka i podporu veřejnosti. „Svědčí o tom mimo jiné i více než třicetitisícová účast na prvním ročníku Dne za obnovu lesa,“ uvedl.

Podle Vojáčka podnik výrazně zlepšil své hospodářské výsledky. „Jestliže jsme v roce 2019 museli použít asi miliardu korun z externích zdrojů a dnes máme na účtech deset miliard korun a čtyři miliardy zisku, považuji to za úspěch,“ uvedl.

Předpokládaný profit na úrovni asi čtyř miliard korun je podle mluvčí podniku Evy Jouklové před zdaněním a tvorbou rezerv. „Hospodářský výsledek zásadně ovlivnilo navýšení cen dřeva a diverzifikace způsobů jeho prodeje,“ doplnila mluvčí.

Peníze od státu na kompenzace za snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity by letos mohly činit asi jednu miliardu korun po loňských 2,3 miliardy korun. Právě kompenzace pomohly podniku loni skončit v zisku 44 milionů korun. V roce 2019 podnik utrpěl ztrátu 790 milionů korun.

Podnik nyní uzavírá pětimiliardový lesnický tendr 2022+. Zatím z něj podepsal smlouvy na 37 ze 46 jednotek, které byly předmětem soutěže, tedy na 80 procentech. U dvou jednotek uchazeči odmítli podepsat smlouvu, proto podnik bude tyto soutěže na jaře 2022 opakovat.

Tendr 2022+ zapadá do pětiletého systému soutěží, v němž se každý rok takzvaným senátním způsobem rozhoduje o hospodaření na zhruba pětině území. V tendrech nejsou zahrnuta území spravovaná lesními závody LČR. Firmy vzešlé z tendru 2022+ budou pro Lesy ČR pracovat v letech 2022 až 2026.

(11:07, původní zpráva) Jurečka odvolání ředitele zdůvodnil manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy. O Vojáčkově odvolání na webu informovalo ministerstvo zemědělství. Vojáček řídil podnik od září 2018, k důvodům svého odvolání se zatím přímo nevyjádřil. Uvedl, že podnik vedl v době největší krize vyvolané kůrovcovou kalamitou.

„Děkuji všem zaměstnancům a partnerům Lesů ČR za spolupráci, zvládnutí kalamity a překonání zřejmě nejkrizovějšího období podniku. Svému nástupci přeji hodně úspěchů,“ sdělil Vojáček ČTK. Mluvčí podniku Eva Jouklová uvedla, že podnik rozhodnutí ministra respektuje.

Ministerstvo zatím neuvedlo, kdo Vojáčka ve vedení podniku vystřídá, podle informací ČTK by mělo jméno nástupce zveřejnit odpoledne. Podle předsedy think-tanku Czech Forest Jana Příhody jde o čistě politické rozhodnutí, odborné důvody vedoucí k takovému kroku mu nejsou známé.

„Při problémech, se kterými se lesníci musí potýkat, není možné řídit podnik centrálně z několika málo míst, naopak je třeba naslouchat těm, kteří nejlépe znají daný region a podle toho přijímat efektivní opatření v místě,“ kritizoval reorganizaci podniku Jurečka, který vede resort dočasně do očekávaného jmenování Zdenka Nekuly ministrem.

Nevydařená transformace podniku 

LČR při reorganizaci mimo jiné nahradily svých 11 krajských ředitelství sedmi oblastními ředitelstvími. Změna organizační struktury s vytvořením oblastních ředitelství podle Jurečky vedla ke zhoršené spolupráci a komunikaci s místními samosprávami, zejména na úrovni lesních správ.

Mimo nevydařené transformace státního podniku do nové organizační struktury oblastních ředitelství patří k důvodům odvolání generálního ředitele i některá další manažerská pochybení a personální politika, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Podle Příhody ale současné vedení nedoprovází žádný korupční skandál ani zásadní odborná pochybení. „Z analýz satelitních snímků lze konstatovat, že Lesům ČR se daří bojovat s kůrovcovou kalamitou, což dokládají i data o poklesu kůrovcových těžeb a nezpracovaných napadených stromů ke konci roku,“ sdělil ČTK. Pokud odejde kompletní vedení, což podle něj naznačují pracovníci podniku, může dojít k destabilizaci fungování státní firmy.

„Manažerská pochybení nejsou ve zdůvodnění ministerstva nějak specifikovaná. Reorganizace vyvolaná potřebou úspor asi nebylo nejšťastnější řešení, ale lze pochybovat, že se jednalo o rozhodnutí autonomní rozhodnutí vedení LČR bez vědomí zakladatele, tedy ministerstva zemědělství,“ uzavřel Příhoda.

Lesy ČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v Česku. LČR obhospodařují více než 1,2 milionu hektarů lesů. Loni státní podnik kvůli kůrovcové kalamitě vytěžil rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva. Letos celkovou těžbu po několika předchozích korekcích směrem dolů očekává kolem 11,5 milionu metrů krychlových. Díky rostoucím cenám dřeva se vrátil v letošním prvním pololetí do zisku 680 milionů korun. Loni ve stejném období LČR vykázaly ztrátu 480 milionů korun.