"Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě," odpověděla na otázku týkající se situace v Polsku a Maďarsku.

"Musíme pracovat s pravomocemi, které nám byly dány. S vyhodnocením posledního dopisu polské vlády jsou vyčerpány naše možnosti, jak záležitost urovnat přátelským dialogem. Chtěli bychom požádat členské státy, aby se zapojily do dialogu s Polskem. Tento případ nemůže zůstat navěky (jen) na (Evropské) komisi. Už trvá déle než rok," uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví.

Polsko je největším čistým příjemcem unijních finančních prostředků. Země má ale s Evropskou komisí spor především okolo polského ústavního soudu. Komise dostala 22. února polskou odpověď na svá doporučení ohledně vlády práva v zemi z konce prosince. Unijní exekutiva nyní podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise potřebuje čas na detailní analýzu této odpovědi, teprve poté se rozhodne, zda bude proti Polsku dále vystupovat.

Naznačila i rozdělení EU

Podle Jourové by peníze Polsku mohly být kráceny v příštím rozpočtovém období od roku 2020, jehož přípravy ale začínají už letos. Podpora ze strukturálních fondů byla až dosud závislá jen na ekonomických a technických faktorech. Jourová ale míní, že je na čase zohlednit i dodržování základních unijních hodnot.

"Tyto země budou (s námi) sedět u stolu a budou mít právo se vyjádřit. Ale budou muset pochopit, že hájíme základní hodnoty EU," dodala na adresu Polska a Maďarska.

Podle Jourové lze také očekávat "přinejmenším změny" v kohezní politice, která slouží k vyrovnávání rozdílů mezi bohatými a chudými regiony v EU. Je prý otázkou, jaká suma se na tyto účely vyhradí v příštím rozpočtovém období od roku 2020. "Pokud ještě vůbec nějaká kohezní politika bude," poznamenala.