Pamatujete si na Jima Hackera, hlavní postavu ze seriálového sitcomu BBC Jistě, pane ministře (Yes Minister)? Hacker, ministr pro administrativní záležitosti v britské vládě, v něm říká: "Neohneme hřbet před každým nařízením kdejakého byrokratického malého Napoleona z Bruselu." Nato se s bruselskými regulátory pouští do boje za britský párek, směs vnitřností s vysokým obsahem tuku. Nakonec se prohlásí za vítěze, a to mu otevře cestu do premiérského křesla.

Teď budou nahánět body na Bruselu čeští politici bojující za tuzemák. Měsíc před volbami se to hodí dvojnásob.

Frťan nikoho nezabije

Alarm varující před bruselskými byrokraty spustil článek zveřejněný v Hospodářských novinách pod titulkem Tuzemák obsahuje rakovinotvornou látku. Píše se v něm o výzkumu expertů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (ESFA), podle něhož je etylester kyseliny mravenčí dodávající tuzemáku (ale i některým cukrovinám) rumové aroma – rakovinotvorný.

Panel expertů pracujících pro Evropskou komisi ve zprávě z letošního srpna (zde) nicméně nepíše o rakovinotvorném etylesteru, ale o dvou genotoxických a karcinogenních látkách. První je etanol (špiritus), druhou deriváty furanu v dřevním octu vznikajícím rozkladem dřeva, který je jedním ze zdrojů rumové vůně. Tyto dvě látky, na které zpráva upozorňuje už v abstraktu, mohou poškodit deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), nositelku genetické informace.

Evropská komise má o "voňavce tuzemáku" rozhodnout příští rok v dubnu. Jaké má možnosti?

O špiritusu je známo, že při nezřízené konzumaci může vyvolat rakovinu zažívacího traktu. Zakazovat ho v rumu je však nesmysl. To snad uzná i Evropská komise, protože v takovém případě by musela zakázat všechny lihoviny. Takže do úvahy připadá zákaz nebo spíš nějaká regulace dřevního octa.

Spiknutí eurokratů?

Rumové esence nyní posuzují experti ve výborech. Česká Potravinářská komora však má jasno už teď – je prý rozhodnuto v neprospěch Čechů. Komora "považuje rozhodnutí o jeho zákazu (tuzemáku) za zcela nekompetentní rozhodnutí Evropské komise, založené pouze na hypotézách a nikoliv na jakékoliv relevantní studii," píše se v prohlášení komory. (zde)

Ve čtvrtek se zástupci Potravinářské komory, majitelé a šéfové Unie výrobců a dovozců lihovin, božkovského Stocku – největšího výrobce tuzemáku, Unie destilatérů, a největšího výrobce rumového éteru firmy Aroco radili o dalším postupu.

Ministr zemědělství Marian Jurečka v rozhovoru pro HN lihovarníkům slíbil, že se bude bít za výjimku, aby rumový éter mohli vyrábět dál. "Pokud bychom došli až do fáze, že by se prokázaly negativní důsledky, tak ta možnost (usilovat o výjimku) tady je," cituje deník lidoveckého ministra.

Jako největší rek se předvedl v pořadu ČT 24 Události, komentáře komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Pohoršoval se nad tím, že Brusel strká nos do našich věcí. Prohlásil, že si to nenecháme líbit, Bruselu vzkázal "ať neřeší takové marginálie".

(Se zákazy nebo regulacemi rumových éterů přitom mohou mít potíže i naši sousedé. Používají je výrobci v dalších středoevropských zemích. Takže žádné spiknutí proti Česku.)

Není rum jako tuzemák

Připomeňme si, za co bychom se vlastně v Bruselu měli bít.

Za středoevropskou náhražku rumu, která vznikla za Rakousko-Uherska. Mocnářství nemělo kolonie v Karibiku, kde se rum vyráběl destilací ze zkvašené cukrové třtiny. Proto byl drahý a obtížně se sháněl – nejen ve Vídni, ale i v české kotlině. A tak obyvatelé c. k. monarchie hledali způsob, jak ho vyrobit z domácích surovin. Destilovali bramborový škrob zředěný vodou, melasu z řepy a to vše dochucovali aromatickou směsí.

Po nástupu komunistů byl tuzemský rum vlastně jediným dostupným "rumem". A aby měl našinec iluzi, že pije skutečný rum, na etiketu lahve s lihovinou vyrobenou ze zkvašených brambor odkudsi z Vysočiny, plácli soudruzi plachetnici.

Destilát se tak prodává dodnes. Jen změnil název, výrobci se přizpůsobili unijní směrnici, která uznává za rum pouze lihovinu z cukrové třtiny. Tuzemský rum tak žije pod rozličnými značkami – například Božkov tuzemský, Tuzemák, Tuzemáček, Tuzemský, R. U. M (rozumně uložená měna) a podobně.

Unie výrobců a dovozců lihovin odhaduje, že se tento nápoj dnes podílí na vypitých lihovinách v Česku až čtvrtinou.

Hacker v Bruselu

Jurečkovi každopádně slouží ke cti, že z obrany rumových esencí slevil a jasně ji podmínil analýzou laboratorního výzkumu. "Budeme chtít vědět, jestli je ta látka skutečně škodlivá. Až potom budeme jednat, zda žádat o výjimku. A budeme s výrobci hovořit i o tom, zda nějakou látku nelze nahradit jinou," řekl ministr v pořadu Rozstřel na webu iDNES.

Zvažovat se nejspíš bude dřevní ocet, tedy kyselina octová. Zakázat? Studie, která zkoumala 84 těkavých složek esencí, píše o tom, že množství derivátu furanu, které se dostává do esence ze dřeva, se výrazně liší. Záleží na výrobci. V některých esencích je jen stopové – tedy neškodné, což připomíná i prohlášení Potravinářské komory. Nestačilo by tedy upravit technologii? Anebo použít správné dřevo? Na tohle by experti měli hledat odpověď.

Jurečka (anebo jeho nástupce na ministerstvu) teď má dvě možnosti. Buď bude v Bruselu hledat nějaké rozumné řešení a kompromisy. Anebo vytáhne do války za tuzemák ve stylu Jima Hackera – Hrr na ně!

Záleží na tom, zda chce dělat politiku, nebo sitcom.