Je pravda, že veřejných záchodků asi už není tolik, jako kdysi, a navíc se za ně musí většinou platit. Záchod sice pánové mají v každé restauraci, kavárně, nákupním centru či na kdejakém úřadě, ale kdo by se tam trmácel, že?

V Paříži se proto zavádí novinka, kterou vymysleli v Nantes a nazvali ji "uritrottoir", tedy složeninou ze slov "urinoir" (pisoár) a "trottoir" (chodník). Čili česky by tomu zhruba odpovídal název "pisodník".

Jak to celé funguje? Stojí to na ulici a vypadá to přibližně jako vysoký, červený, hranatý květináč, který je nahoře osázen rostlinstvem (pro krásu) a zepředu otvorem (pro zdraví), kam si pánové mohou pěkně vestoje ulevovat. Uvnitř je kontejner vycpán slámou a pilinami, což spolehlivě pohlcuje pachy. Navíc se tam takto vzniklá směsice pěkně rozkládá na kompost, který pak lze využít v nedalekých parcích. Cedule pánům napoví, jak na to... | zdroj: Profimedia

Pro blbce jsou novodobé pouliční pisoáry označeny ještě cedulkou zobrazující močícího muže, aby si je náhodou někdo nespletl s poštovní schránkou, boxem na noviny nebo bůhvíčím ještě.

S problémem se potýkali už staří Římané

Ono to vlastně není nic moc nového. Veřejné záchody, které měly zabránit páchnoucím promočeným ulicím ve věčném městě, fungovaly už ve starém Římě. Však právě odtud pochází koneckonců slavná Vespasianova hláška, že peníze nesmrdí (pecunia non olet) – ani ty z poplatků za močení a za využíváni moči v průmyslové výrobě.

Co nevidět (19. listopadu) oslavíme už pošesté Světový den toalet, který má upozornit na nedostatek hygienických zařízení v rozvojových zemích a který vychází z rezoluce OSN "Sanitační zařízení pro všechny" z července 2013. V Paříži tedy možná přišli na to, jak si světový den důstojně připomenout.

Ale jak to tak bývá, novinka se zdaleka nelíbí všem. Jak se dalo očekávat, tradičně se ozvaly hlasy, že nové zařízení je diskriminační, protože je výhradně určené osobám vybaveným vylučovacími orgány směřujícímu dopředu – tedy mužům. Na ženy se nemyslelo, což je podle kritiků další důkaz toho, jak se v patriarchální kultuře veřejného prostoru na dámy jaksi zapomíná. Však také před týdnem někdo dva "pisodníky" přes noc za trest zabetonoval a vyzdobil tampony a antidiskriminačními samolepkami.

Ale neprotestují jen feministky. Leckomu nejde pod fousy, že tyto (byť ekologické, a skoro by se chtělo říct bio) pisoáry stojí přímo v historickém centru francouzské metropole, kam by si asi i bez nich šel odskočit jen málokdo. O soukromí při konání potřeby se také mluvit nedá. Jestliže leckomu i na normálních záchodcích vadí, když někdo koná potřebu vedle něj, pak zde lze hovořit přímo o obecenstvu. Místním zase vadí, že jim někdo - legálně - močí přímo před barákem, případně se obávají, že nová zařízení budou - legálním - magnetem pro exhibicionisty.

V Paříži již stojí několik uritrottoirů a chystá se instalace dalších. Těžko ovšem říct, zda se tento vynález ujme, případně rozšíří do dalších měst, potažmo států. I když do sousedního Německa to asi nebude. Tam totiž před několika lety vymysleli něco mnohem lepšího a výchovnějšího, když exponovaná místa opatřili speciálním nátěrem (Anti Urin Lack) využívajícím nanotechnologie. Ten zabraňuje tomu, aby moč pronikla do fasády, a její proud naopak odráží tak říkaje přímo proti zdroji. Což je pro neukázněné močící pány velmi nemilé překvapení. Prostě: Jak vy k my, tak my k vy. Anebo jinak řečeno: Impérium vrací úder.

zdroj: www.youtube.com