Jak mít bystrý mozek i ve stáří? Recept je zdánlivě jednoduchý

MAGAZÍN - Magazín autor: roj

Léky, které pomohou ochránit bystrost mozku až do stáří, jsou v nedohlednu. Péče o mozek ale není tak náročná, jen je potřeba neurony chránit už od raného věku. Stačí k tomu zdravý životní styl, mezilidské vztahy, spánek a smysl pro humor.

O mozek je potřeba pečovat (ilustrační snímek)

O mozek je potřeba pečovat (ilustrační snímek),zdroj: ThinkStock

Dobře jez, směj se, miluj. A k tomu dostatečně spi a hýbej se. Tato pravidla bychom měli dodržovat, abychom si co možná nejdéle uchovali mozek při dobrém zdraví. K takovému závěru dospěli vědci, jejichž studii publikoval ve svém zvláštním vydání věnovaném kognitivnímu zdraví časopis Nature.

Léky, které by chránily neurony a zvyšovaly jejich potenciál, totiž nejsou v dohledu. Naopak je jisté, že mnohem prostší pravidla týkající se každodenního života mohou mozku prospět.

"Základní výzkum nám možná uchystá pěkná překvapení, ale dnes bychom místo víry v zázračné léky měli spíše naslouchat radám našich babiček, které se ukázaly být prospěšné našemu mozku," uvádí pro italský deník Corriere della Sera neurolog Stefano Cappa z Univerzitní školy v Pavii a člen Italské neurologické společnosti.

"Zdravá strava, vyhýbání se cigaretám a alkoholu, pravidelné cvičení a dobrý spánek brání vzniku kardiovaskulárních chorob, ale také demence. V podstatě víme dosud jen málo o tom, jak to funguje. Kdybychom to zjistili, mohlo by nám to pomoci v prevenci," říká Cappa.

Chce to začír brzy, na poslední chvíli nic nezachráníte

Důležité podle něj je chovat se podle těchto pravidel od mládí. "Pozitivní účinky zdravého životního stylu se projeví tehdy, je-li praktikován desítky let. Málo zřetelné jsou v případě, že se do zdravého životního stylu pustíme až v šedesáti letech, kdy začneme mít obavy z poklesu kognitivních funkcí (patří mezi ně paměť, pozornost a koncentrace, zpracovávání informací, prostorová orientace či schopnost vyjadřování)," vysvětluje neurolog.

"Mozek má velké rezervy, jestliže je však všechny znehodnotíme v první části života špatnými návyky, nebudeme je mít ve stáří k dispozici," zdůrazňuje Paolo Maria Rossini, ředitel Institutu neurologie při Katolické univerzitě v Římě.

"Alkohol, omamné látky, poranění hlavy, ale také neadekvátní strava 'otravují' naši krev a přinášejí do mozku nezdravé látky, které později snižují kognitivní funkce," dodává. V pokročilém věku za to pak zaplatíme demencí.

Co tedy dělá mozku dobře? "Především zdravá strava, která obsahuje omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty a je chudá na cukr. Ořechy, lněná semínka, olivový olej, ovoce a zelenina, vitamin B12 z masa, ryb a mléčných výrobků: výživa zdravá pro mozek není složitá. Pozor na jednoduché cukry, které poškozují neurony," upozorňuje neurolog Giuseppe Iannoccari.

Cvičte a spěte!

Druhým pravidlem je podle Iannocariho dostatečný spánek a také cvičení. "Chronický stres s sebou nese přetížení hormonů s negativním dopadem na choulostivé mozkové struktury jako hipokampus, který je významný pro paměť," připomíná Iannoccari.

"Smích prospívá srdci i mysli. Urychluje srdeční tep, zlepšuje krevní oběh. Sto výbuchů smíchu se rovná deseti minutám veslování. Rovněž úsměv dělá dobře, neboť usnadňuje mezilidské vztahy. Sociální síť pak je oporou v těžkých chvílích a chrání před upadáním kognitivních funkcí a před depresí. Jde o přátele z masa a kostí, nikoli o virtuální kontakty na internetu," upozorňuje Rossini.

Očekává se, že v roce 2020 bude v Evropě trpět 15 milionů osob senilní demencí. "V minulosti mohl být člověk 'výkonný' i s jistým deficitem paměti, protože požadavky byly méně náročné a život nebyl tak dlouhý. Dnes si starý člověk musí pamatovat kombinaci, aby mohl otevřít dveře, PIN, aby si mohl vybrat peníze z bankomatu, dálkové ovládání garáže a další tisíce informací," podotýká Rossini.

Pak stačí malé kognitivní problémy a hned se člověk stává méně schopným zorientovat se v životě. "Vzniká tak rostoucí podíl analfabetů neschopných čelit složitosti moderní doby. Technologie by mohla pomoci alespoň v tom, že by stačil jediný klíč umožňující přístup ke všemu," soudí Rossini.

Tagy: zahraničí duševní zdraví zajímavosti a kuriozity nemoci a nákazy zdraví a životní styl

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera