Prohlášení přesnou výši podpory nezmiňuje, konkrétní sumu německá vláda zatím oficiálně neoznámila. Intel uvedl, že produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Nezbytný je ale souhlas Evropské komise s německou státní podporou.

Dnešní podpisové ceremonie, která se uskutečnila v kancléřství v Berlíně, se zúčastnili spolkový kancléř Olaf Scholz a šéf Intelu Pat Gelsinger. „Dnešní dohoda je důležitým krokem pro Německo jako hi-tech výrobního místa,“ uvedl Scholz. „Je to dobrá zpráva pro Magdeburk, pro Německo a pro celou Evropu,“ dodal. Německo, podobně jako ostatní evropské státy, se snaží získat investice od technologických společností k posílení své bezpečnosti v oblasti získávání polovodičů.

Gelsinger prohlásil, že investice do závodu v Magdeburku je klíčovou částí růstové strategie Intelu. Továrna v Německu podle něj přispěje k vyváženému a odolnému dodavatelskému řetězci pro Evropu.

Pro Intel je to další významná investice za posledních několik dní. Společnost jen krátce před dohodou s Německem ohlásila plán investovat v Polsku do továrny na čipy 4,6 miliardy dolarů a do závodu v Izraeli 25 miliard dolarů.

Berlín na výstavbu továrny v Magdeburku původně přislíbil dotace 6,8 miliardy eur (asi 162 miliard korun). Intel však později kvůli vyšším nákladům na energie a výstavbu požadoval vyšší podporu, neboť investice z původně ohlášených 17 miliard eur přesáhne 30 miliard eur.

Spolkový ministr financí Christian Lindner před týdnem v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) poskytnutí vyšších dotací odmítl. „V rozpočtu už nejsou žádné další volné prostředky,“ řekl Lindner. „Nyní se snažíme rozpočet konsolidovat, a nikoli jej rozšiřovat,“ dodal. Zatímco Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) trvá na přísnější rozpočtové kázni, sociálně demokratický kancléř Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck ze Zelených se podle médií stavěli k požadavkům Intelu vstřícněji.

O přesné podobě podpory zatím oficiálně nebyly zveřejněny žádné podrobnosti. Podle Bloombergu bude podpora kombinací finančních dotací a také regulované ceny energií.

Společnost Intel v březnu loňského roku oznámila, že si pro nový komplex na výrobu čipů vybrala středoněmecké město Magdeburk. Na tiskové konferenci tehdy uvedla, že v Evropě, zejména v Německu, hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur. Peníze vloží mimo jiné do posílení výroby v Irsku, zbudování závodu v Itálii a zřízení evropského výzkumného centra ve Francii.

Společnost Intel patří mezi několik výrobců čipů, včetně tchajwanské TSMC a americké společnosti Wolfspeed, kteří usilují o vládní financování při výstavbě závodů v Evropě. Evropská unie mezitím vyčlenila 43 miliard eur (zhruba bilion korun) pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v unii 20 procent světové produkce polovodičů.