Jde o jednu z nejdéle známých zemědělských plodin. Kultivovat ji začali Číňané kolem roku 8000 před Kristem v údolí řeky Jang-c'-ťiang, odkud se pak rozšířila do Indie a dalších asijských regionů.

Rýže je dnes po kukuřici a pšenici třetí nejpěstovanější obilovinou a spolu s brambory je považována za nejdůležitější plodinu, která živí nejvíce lidí na světě. Pěstuje se hlavně v zemích s levnou pracovní silou, vysokou srážkovostí a teplým klimatem.

Existují tisíce odrůd odlišujících se velikostí, tvarem a barvou zrn. Každá odrůda se i trochu jinak vaří. Rýže obecně je jednou z nejnáročnějších plodin na vodu: kilogram rýže jí zpravidla vyžaduje tři až pět tisíc litrů.

V největšího vývozce rýže se vypracovala Indie, a to díky nízkým domácím cenám a velkým zásobám, díky nimž ji mohla nabízet levněji. Jihoasijský stát dnes představuje přes 40 procent veškerého exportu rýže.

Během sklizně v letech 2022 až 2023 má vyvézt podle odhadů 54 milionů tun klasické rýže a 20,5 milionu tun mleté rýže používané hlavně k výrobě těstovin a dezertů. Mletá rýže vzniká rozdrcením rýžových zrn na prášek a slouží místo mouky.

Po Indii jsou největšími světovými vývozci rýže Thajsko, Vietnam, Pákistán, USA, Barma, Kambodža, Čína, Brazílie a Uruguay. Klimatické změny komplikují zemědělcům v těchto zemích život.

Krize na trhu s rýží

Monzuny jsou v Indii stále nepředvídatelnější. Úrodu na rýžových polích poškodily prudké deště, přičemž stejný osud potkal zemědělce pěstující cibuli a rajčata. Pole s cukrovou třtinou naopak zasáhlo sucho a nedostatek srážek.

Ceny potravin tam začaly kvůli obavám ze špatné úrody, nedostatečných zásob a zesilujícímu klimatickému jevu El Niño růst. A aby Indie tyto obavy zmírnila a ceny na domácím trhu zchladila, uchýlila se k řadě opatření.

Jihoasijský stát se chystá zakázat vývoz cukru a od 31. prosince zavede 40procentní vývozní clo na cibuli. Globální paniku z potravinové krize ale v červenci vyvolal zákaz vývozu indické rýže jiné než basmati.

Toto rozhodnutí přišlo krátce poté, co Rusko neobnovilo obilnou dohodu, která umožňovala bezpečný vývoz obilí z Ukrajiny. Již v té době obchodníci varovali před dominovým efektem, který zvedne ceny pšenice, sójových bobů a kukuřice – náhražek rýže.

Ceny rýže začaly v důsledku obav z jevu El Niño růst na desetiletá maxima i v Thajsku a ve Vietnamu. Její globální ceny jsou aktuálně nejvyšší za posledních patnáct let, upozornila podle televize Al-Džazíra Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Nejistá cesta ven

Indie vyvezla od ledna do července asi 12,9 milionu tun rýže za téměř sedm miliard dolarů do nejméně 150 zemí. Některé státy v Asii a Africe jsou na indickém exportu této komodity závislejší než ve zbytku světa. Potravinová krize ohrožuje v těchto regionech miliony lidí.

Analýza banky Barclays určila jako státy nejzranitelnější potravinovou krizí a vysokými cenami rýže Malajsii, Filipíny a Singapur. Ten je však závislý na dovozu potravin obecně. Indický zákaz pociťují i blízkovýchodní země.

Čtvrtinu vývozu letos tvořila rýže basmati (23 procent) a tři čtvrtiny (77 procent) ostatní druhy rýže. Nejvíce indické rýže jiné než basmati nakoupil Benin (1,17 milionu tun), Senegal (872 080 tun) a Keňa (685 302 tun).

Největšími letošními odběrateli basmati byly Saúdská Arábie (639 150 tun), Írán (545 751 tun) a Irák (383 687). Podle posledních zpráv jednala Indie s některými ohroženými zeměmi včetně Singapuru o udělení výjimky v zákazu vývozu.

Otřesy na trhu s rýží mohou ustat a její ceny klesnout až po zrušení indického zákazu exportu a při mírnějších projevech počasí. Vzhůru je ale může vystřelit případný zákaz vývozu dalších pěstitelů ohrožených klimatickými změnami - Thajska, Vietnamu a dalších. Kdy tedy zase ceny rýže klesnou a jak moc, nelze s jistotou říci.