Indie zakázala vývoz veškeré jiné rýže než basmati, aby zkrotila ceny na domácím trhu a zajistila dostatek zásob. Jihoasijský stát trápí extrémní sucho a nerovnoměrné monzuny. Masivní srážky poničily úrodu rýže v klíčových pěstitelských regionech. Světové trhy reagovaly panikou. Indie totiž představuje 40 procent globálního vývozu rýže a po Číně je jejím druhým největším producentem. Závisí na ní hlavně chudé země v Asii a subsaharské Africe, a právě ty tohle opatření pocítí nejvíce.

Indie čelí rovněž rajčatové krizi. Ceny rajčat tam vzrostly v červenci o 300 procent kvůli extrémním srážkám v důležitých pěstitelských regionech. V oblastech důležitých pro pěstování cukrové třtiny naopak neprší vůbec. Indie proto zvažuje zákaz vývozu cukru.

Tato politika může zajistit dostatek zásob a zchladit domácí ceny. Ve světě naopak tyto potraviny podraží a prohloubí potravinovou krizi. Dalšími klíčovými producenty rýže jsou Thajsko, Vietnam, Pákistán a USA.

Klimatické změny ale dopadají na celý svět. Po loňských záplavách v Pákistánu zůstala pod vodou zemědělská půda o rozloze České republiky. Poškozeno bylo 80 procent veškeré úrody, a kromě nemocí v zemi vypukla potravinová krize.

Argentina je největším vývozcem sóji a předním producentem kukuřice. Nejhorší sucho za posledních 60 let tam poškodilo úrodu a snížilo výnosy. I Brazílii, největšího producenta sójového oleje, v posledních letech ohrožuje sucho.

Kanada zaznamenala v roce 2021 nejnižší výnos řepkového oleje za posledních 14 let. Klimatické změny ohrožují i globální produkci kávy a vína. Sluneční záření může dokonce negativně ovlivnit chuť těchto po celém světě oblíbených nápojů.

A přišla válka

Indonésie platí za největšího světového vývozce palmového oleje. V loňském roce krátce zakázala kvůli suchu jeho vývoz, což vedlo k panice na globálních trzích s jedlými oleji. Válka totiž navíc znemožnila export slunečnicového oleje z Ukrajiny. Jeho ceny začaly růst, zásoby ubývat a vzrostla spotřeba olivového oleje, který proto také podražil.

Rusko a Ukrajina představovaly před válkou 34 procent celosvětového vývozu pšenice, 27 procent ječmene, 17 procent kukuřice a 55 procent slunečnicového oleje. Celkem 50 procent ukrajinských a ruských obilovin proudilo do Severní Afriky a na Blízký východ. Ruská vojenská blokáda černomořského přístavu však mezi březnem a červnem 2022 téměř zastavila ukrajinský export.

Ceny potravin prudce vzrostly a opět otevřely hojící se rány světa, který se zrovna zotavoval po pandemii. Zdražovala pšenice, kukuřice, rýže a olejná semena, potvrdil pro televizi Al-Džazíra profesor ekonomie Matin Qaim.

Pandemie covidu-19 narušila v roce 2020 světové dodavatelské řetězce po letech klidu a ukázala slabiny globalizace. Světové ceny potravin dosáhly v březnu 2022 podle indexu FAO historického maxima.

Turecko pomohlo s OSN zprostředkovat dohodu mezi Moskvou a Kyjevem o obnovení vývozu obilovin z černomořského přístavu. Ukrajina díky tomu vyvezla od července 2022 do července 2023 více než 32 milionů tun obilovin.

Dohoda však 17. července vypršela a Rusko se rozhodlo ji neobnovit. Narušilo to plánovaný ukrajinský vývoz 45 milionů tun obilí a probudilo obavy ze zhoršené potravinové bezpečnosti ve světě. Ukrajina totiž zvládne vyvést pouze polovinu tohoto objemu.

Kromě toho již začínáme pociťovat dopad klimatického jevu El Niño, který zvyšuje povrchové teploty v Pacifiku a otepluje planetu. Austrálie proto letos očekává 34procentní pokles výnosů pšenice a pokles nemine ani Evropu a Kanadu. Nižší výnosy kukuřice letos hrozí v USA.

Můžeme to zvládnout

Je tedy vhodné položit si otázku: Je potravinová krize ve světě novým normálem a co s tím můžeme dělat? „Obávám se, že část pokroku, kterého jsme v posledních dvou desetiletích v oblasti potravinové bezpečnosti dosáhli, se zastavila,“ upozornil Qaim.

Jak vysvětlil profesor ekonomie Bharat Ramaswami, klimatické změny sice dopadají na produkci plodin po celém světě, ale neděje se tak symetricky. Pokles výnosu v jedné zemi proto může kompenzovat jeho nárůst v zemi jiné. „Globální potravinový systém může takový nedostatek zvládnout, pokud bude mezi jednotlivými státy existovat dostatečná spolupráce a pokud umožníme potravinám volný pohyb,“ domnívá se Ramaswami.

Analytici se shodují, že lze tyto problémy řešit globální strategií. Ramaswami vysvětlil, že vývozci vyžadují koordinované akce, aby ujistili chudé země, že je svět neobětuje. Obnoví to podle něj křehkou důvěru v globální obchodní systém.

Qaim doporučil pěstovat plodiny odolné vůči extrémním projevům počasí, což souvisí s investicemi do výzkumu a technologií v zemědělství. Podle něj se takto lze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu potravinové krizi vyhnout.