Šéfredaktor MF Dnes Plesl a šéfredaktorka iDnesu Petrová vydali prohlášení (každý zvlášť, vydané ovšem společně) k debatě, která se nekonala. To je samo o sobě zvláštní. Profesionál netahá na veřejnost organizační propadáky, které se v praxi čas od času přihodí.

Václav Moravec sice také občas předčítá z nejrůznějších prohlášení, proč zůstala zrovna tuto neděli ta a ta židle prázdná, ale v televizi je to pochopitelné, divák chce vědět, proč ve studiu nikdo není a jestli nemá OVM vypnout úplně.

Že se ale neuskuteční nějaká debata na internetovém portálu, to je věru čistě interní věc každého média. Pokud by novináři vydávali stanovisko pokaždé, když jim někdo nevezme telefon nebo odmítne schůzku, mohli by si za tímto účelem začít vydávat speciální noviny. Prostě to k práci patří a každý by se s tím měl umět vyrovnat.

V Babišově frontě se s tím bohužel nevyrovnali a rozhodli se to vše osvětlit. A tak paní Petrová, o níž jste nejspíš dosud v životě neslyšeli, tesá do kyberprostoru drtivá slova o tom, že "Miroslav Kalousek stojí v čele těch, kteří buď mají máslo na hlavě, nebo nemají vlastní témata, která by je dokázala proslavit jinak než papouškováním". Jinými slovy dělá něco, co by šéfredaktorka nezávislého, objektivního periodika dělat neměla - zveřejňuje svůj osobní názor a ovlivňuje tím veřejné mínění. 

O kus dál přitom konstatuje, že iDnes je veřejnoprávnější než veřejnoprávní média, protože iDnes má etická kodex. To je docela síla. Takový etický kodex opravdu hodně znamená, je moc dobře, že ho tam mají. Na závěr svého elaborátu se pak Petrová dušuje, že nikdy nikdo nepřišel a neřekl: Napiš to a to, přeje si to Babiš.

Babišova mediální charita

Šéfredaktorka maluje obraz dokonalého média, řízeného na základě přísného kodexu, na jehož chod jeho majitel nemá pražádný vliv a dokonce ještě musí trpět takové nehoráznosti, jako že mu někdo třeba smaže blog. To by se jeden nad takovým údělem rozplakal.

Šéfredaktor Plesl na to jde také přes Kalouska. Boj proti Babišovi je jeho jediným tématem, nic jiného nemá (v této pasáži zřejmě opisoval od Petrové). Přidává k tomu ještě sofistikovanou analýzu, že TOP 09 doslova balancuje na hraně volitelnosti. Všichni ostatní, kteří se rovněž neúčastní, to činí z jakéhosi pomatení, možná jsou poblouzněni Kalouskem.

"U premiéra Sobotky je překvapivé, že pomáhá vstát TOP 09 z politického hrobu," nebo "Proč se předseda STAN Gazdík váže na jedno lano s Kalouskem?"

Všude samý nerozum a šalba. Proč všichni jednotně odmítají debatu a dělají, co chce Kalousek? Plesl nechápe. Pak přináší souhrn jakési mailové komunikace, která má ukázat, kdo, kdy, co odmítl, přijal a co si jací politici přáli v Mladé frontě zveřejnit. Plesl uzavírá tím, že se jeho list nenechá vtáhnout do politických her (!) a dál bude o politice informovat tak, jak jsou u Babiše zvyklí – otevřeně a objektivně. Tak, a je to.

Šéfredaktor jako poslušná loutka

Plesl s Petrovou to tedy rozmazali tak, že to začalo smrdět mnohem víc, než kdyby to celé nechali pěkně pod svou střechou. Jasně všem ukázali, že MAFRA už není klasické médium, ale spíše politická agitka a předvolební leták Babiše, který do obsahu ani nemusí zasahovat. Pokud si koneckonců majitel vybere zaměstnance dobře, podřízení plní jeho vůli samostatně, aniž by se jim muselo cokoli říkat. Ples i Petrová to potvrzují. 

Šéfredaktoři, jejichž práce rozhodně není zasahovat do veřejného dění, navíc ukázali politikům, že jejich bojkot funguje, což nebyl nejchytřejší tah. Původně možná jen chvilkový projev kolektivního vzoru se může proměnit v zajímavou taktiku - do Babišových médií nechodit, nic neříkat, bojkotovat je.

Bez politických hlasů a autentických reakcí nemohou žádné celostátní noviny dlouhodobě přežít. Plesl by sice ještě vydal několik prohlášení, ale i čtenáři MF Dnes by za chvíli zaznamenali, že v novinách jaksi chybí politici vyjma těch, kteří jsou z hnutí ANO. Konečně by jim bylo jasné, k čemu teď MAFRA reálně slouží. 

Jasně, nic takového se ve skutečnosti nestane. Politici média potřebují a to i ta Babišova. Situace se nakonec vrátí do normálu. Ale třeba se začíná blýskat na lepší časy. Možná už i politikům dochází trpělivost se současným stavem, kdy se moc výkonná, kontrolní, mediální, finanční, podnikatelská, politická, policejní a bůhví jaká ještě kumuluje v rukou jediného muže. A už dál nebudou chtít tento šílený stav dál podporovat nebo tolerovat.