Předseda senátu Milan Štěch tento týden vyhlásil prezidentské volby. Jejich první kolo se má konat 12. a 13. ledna, druhé případně 26. a 27. ledna. Nejpozději pět dnů poté, co termín voleb vyjde ve sbírce zákonů, si každý kandidát na funkci prezidenta republiky musí pro financování své volební kampaně zřídit transparentní účet.

Od této chvíle také kampaně jednotlivých uchazečů o prezidentský post kontroluje nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) a náklady na volební kampaň se kandidátům rovněž započítávají do limitu čtyřiceti milionů korun pro první kolo volby.

Úřad na svých webových stránkách vysvětluje, že podle českých volebních zákonů se "jakákoliv propagace kandidující strany, hnutí či kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň".

Úřad se pak podrobně věnuje případům, kdy ve volbách kandidují veřejní činitelé, a upozorňuje, že je třeba dbát na to, aby se náklady na část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, započítaly do prostředků na volební kampaň.

Podle úřadu sem spadá i veřejné vystupování, tedy konkrétně "prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele, nebo politického subjektu, který zastupuje, před občany, kteří nereprezentují orgány veřejné moci nebo instituce zřizované orgány veřejné moci." Výjimkou jsou oficiální projevy před veřejností pronášené z titulu držitele veřejné funkce například u příležitosti významných událostí, výročí či státních svátků.

Ouřad z Brna

Už několik týdnů se tak vede spor o to, zda do prostředků, které se započítávají do limitu kampaně, je nutné zahrnout i některé náklady na návštěvy prezidenta republiky v krajích. Členové úřadu tvrdí, že v případě, kdy zde hlava státu prezentuje své názory atd. před občany nikoli ográny veřejné moci, jde o náklad kampaně.

Zajímavá je urputnost, s jakou to odmítá prezident Miloš Zeman a jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Ten například v této souvislosti na svém twitterovém účtu napsal: "Ouřad z Brna totálně narušuje ústavní pořádek České republiky. Služka v rukou zkompromitovaných politických stran." A na jiném místě zase: "Potvrzuji, že budu všemi právními prostředky požadovat započítání nákladů na činnost úřadu do limitů protikandidátů."

V Duelu na Seznam Zprávách pak Ovčáček explicitně hovořil o tom, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vede kampaň proti úřadujícímu prezidentovi a ničemu jinému se nevěnuje. Může se zdát zarážející, proč je pro Miloše Zemana a jeho okolí tak velký problém započítat část nákladů na výjezdy do krajů do limitu pro prezidentskou kampaň a raději místo toho vede válku s nově zřízeným úřadem.

Ve skutečnosti ale hlavě státu a Ovčáčkovi nic jiného nezbývá. Už tím, že Zeman dopředu oznámil, že žádnou kampaň nepovede, se chytil do pasti. Nyní nemá jinou možnost než vehementně odmítat, že by cokoli byla kampaň a vzhledem k tomu, že žádná kampaň není, nemůže mít ani náklady. Navíc není úplně hezké přiznat, že prezident vede kampaň za veřejné peníze.

Kampaň za každým rohem

Miloš Zeman se prezentuje jako někdo, kdo občany nemusí přesvědčovat, aby mu dali svůj hlas. Pouze vykonává funkci prezidenta a dělá, co dělal doposud, a na základě toho ho buď opět zvolí či nikoli. Zeman využívá svůj úřad k tomu, aby sám sebe propagoval, prezentoval své názory a svou osobu a svým vystupováním a vyjadřováním dával najevo, jak by se případně choval a o co by se zasazoval, pokud by byl znovu zvolen. Co jiného to je než kampaň?

Ovčáčkovi nezbývá než reagovat útokem a obvinit úřad u toho, že je to naopak on, kdo vede volební kampaň Zemanových protikandidátů, a odkazovat se na to, že Miloš Zeman je zvolený přímo lidmi a tudíž odpovídá jim a setkává se s nimi vzhledem k tomu, že jim to slíbil. Prezident a jeho mluvčí musí na této argumentaci trvat i z toho důvodu, že kdyby ji opustili, museli by uznat, že Miloš Zeman vede prezidentskou kampaň takřka nepřetržitě a nejde vůbec jen o jeho výjezdy do krajů.

Je například exkluzivní mediální prostor, který má Zeman k dispozici v rámci svého pořadu TÝDEN s prezidentem na TV Barrandov, něco jiného než kampaň? Nebylo by logické, aby náklady na něj byly rovněž započítány do limitu kampaně? Už jen z toho důvodu, že jiní kandidáti takový prostor nemají a že se vymyká běžnému zpravodajství a publicistice, protože v něm prezident nemá žádnou kritickou oponenturu.

Otázka, co vše lze zahrnout do limitu kampaně, je komplikovaná. Prezidentovi se podařilo dosáhnout toho, že každý jeho krok je extrémně sledovaný a z každé jeho návštěvy té či oné akce probíhají přímé přenosy a média mu visí na rtech. Miloš Zeman tento prostor samozřejmě využívá k prezentování svých názorů a postojů. Něco takového se dá jen obtížně započítat do nákladů na kampaň a zmíněný úřad by se z toho asi zbláznil.

Nelze se však tvářit, že Zeman žádnou kampaň nevede a bylo by absurdní, kdyby nakonec kandidáti jako Jiří Drahoš či Michal Horáček utratili desítky milionů a jediný Miloš Zeman se chlubil tím, že ho kampaň nestála ani korunu, protože žádnou neměl.

Koule na noze

Je to velká výzva pro média, jak rozsáhlý prostor a při jakých příležitostech prezidentovi dají a zda nechají jeho stanoviska jen tak zaznít, anebo se je pokusí nějak konfrontovat a opatřit komentářem, aby značné možnosti, které Zeman ke své prezentaci má, byly vyvážené alespoň tímto způsobem.

Konkrétní postup úřadu a jeho výklad zákonů zřejmě přinese mnohé spory. Zatím se však nezdá, že by členové úřadu někomu stranili, jak tvrdí Ovčáček, když úřad obviňuje, že se věnuje pouze Zemanovi a Babišovi. Na svém webu se ÚDHPSH obecně vyjadřuje k povinnostem, které jednotliví kandidáti a politické subjekty mají. V médiích pak členové úřadu reagují na otázky novinářů. To, že zaznívá jméno prezidenta republiky a předsedy hnutí ANO, není chyba úřadu.

ÚDHPSH bude čelit různým složitým situacím a sporným případům, zda to či ono spadá do nákladů kampaně. Nelze se tomu vyhnout, ovšem i pro samotnou hlavu státu by bylo dobré uznat, že skutečně nějakou kampaň s určitými náklady dělá a zároveň některé své aktivity omezit. Úřad však nesmí při své kontrolní činnosti zavdat jakoukoli příčinu k domněnkám, že se na někoho zaměřuje více a na někoho méně. Kdyby měl popotahovat jen Zemana a Babiše, bylo by to selhání, které ho poškodí na dlouho dopředu.

Svá slabá místa ale má už nyní. Když Ovčáček říká, že "starým politickým strukturám vadí debaty pana prezidenta s občany", jak uvedl pro Seznam.cz, zbývá už jen poukázat na to, že předseda úřadu Vojtěch Weis je bývalý člen ČSSD, za kterou neúspěšně kandidoval do poslanecké sněmovny, a člen úřadu František Sivera je pro změnu dokonce někdejší dlouholetý poslanec za ODS.

To je koule na noze, kterou si úřad ponese, a je to velká chyba, která se stala. Ačkoli Miloš Zeman je jistě starší politická struktura než oba pánové, tato okolnost úřad do budoucna oslabuje a dodává jeho kritikům silné argumenty pro útoky, jimiž se budou snažit zpochybnit jeho nezávislost. Jiří Ovčáček už tak činí.