Vůči vstupu Černé Hory do aliance měla výhrady Ruská federace. Zástupci NATO však opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. Ani v Černé Hoře samotné však nemá vstup jednoznačnou podporu.

Černohorský ministr zahraničí Igor Lukšić označil dnešek za "historický milník" pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. "Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let," prohlásil.

Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane. Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý. "Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let," řekl novinářům.

Český premiér Bohuslav Sobotka na twitteru rozhodnutí označil za správný krok s tím, že členství Černé Hory v NATO má dlouhodobou českou podporu.

Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. Stoltenberg dnes poznamenal, že také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by postupovat v reformách.

Kreml pohrozil odvetnými opatřeními. "Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.

Internetový list Gazeta.ru upozornil na rozpolcenost černohorské veřejnosti ohledně vstupu do aliance, přičemž Moskva vyjádřila podporu protialiančním demonstracím místních nacionalistů z řad etnických Srbů. Obává se totiž, aby příklad Černé Hory neovlivnil i Srbsko, důležitého ruského spojence na Balkánu.