Goodbye, Británie! Ostrované opouštějí bruselský svazek, rozvod je přijde draho
24. 6. 2016 – 7:29 | Zpravodajství | red
Přestože to tak do poslední chvíle nevypadalo, Britové nakonec řekli sbohem Evropské unii.
Podle konečných výsledků zvítězili zastánci vystoupení z EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta. Po sečtení hlasů ve všech 382 volebních obvodech se pro brexit vyslovilo 17,4 milionu voličů, proti bylo 16,1 milionu. Volební účast byla 72,2 procenta, což je přibližně o šest procent více než v minulých volbách.
Výsledky krátce před 08:30 SELČ oficiálně vyhlásila šéfka sčítacích komisařů Jenny Watsonová na radnici města Manchester. Platných bylo podle ní 33,5 milionu hlasů, přičemž právo volit mělo 46,5 milionu lidí.
První odhady ukazovaly na bremain
První odhady po uzavření volebních místností ukazovaly ve čtvrtek večer na vítězství remain (zůstat). Během noci však s dalšími výsledky bylo jasné, že takzvaný brexit má navrch ve většině Anglie a také ve Walesu a že směřuje k relativně jasnému vítězství.
Jako první slavil "den nezávislosti" šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage. "Nyní si troufám snít o východu slunce nad nezávislým Spojeným královstvím," prohlásil. Političtí komentátoři připomínají, že se sedmkrát neúspěšně snažil o zvolení do britského parlamentu, ale nyní je odpovědný za změnu kurzu britské historie.
Premiér David Cameron loni před volbami slíbil referendum kvůli tlaku euroskeptického křídla své strany, které zase bylo pod tlakem právě UKIP. Původně vnitropolitický a vnitrostranický politický gambit Davida Camerona tak odhalil velkou polarizaci Británie a ukázal na obavy společnosti z imigrace a z ekonomických problémů.
Revoluce a šokovaní investoři
Političtí komentátoři nešetří silnými slovy. Komentátor BBC Nick Robinson uvedl, že výsledek je nejblíže tomu, co by se dalo označit jako revoluce. Připravte se na politický a finanční zmatek, jaký jste ještě nezažili, tvrdí ekonomický komentátor televize ITV Robert Peston, podle něhož lze očekávat reakci britské centrální banky.
The Guardian píše, že finanční středisko City je v šoku poté, co investoři teprve zpracovávají zprávu, že Británie odchází z EU. Podobné pocity zřejmě převládají i v kuloárech vládní čtvrti Westminsteru. To se nemělo stát, řekl televizi Sky News nejmenovaný vládní zdroj.
Odpůrci i stoupenci brexitu se shodují, že jde o bezprecedentní rozhodnutí historických rozměrů. Zatímco euroskeptici slaví, druhá strana se obává důsledků. Je to hrozný den pro Británii, může to být katastrofa pro nás i pro svět, řekl čelný labouristický poslanec Keith Vaz. Podle něj se voliči rozhodovali především emotivně bez ohledu na názor většiny ekonomů a dalších expertů, kteří varovali před důsledky brexitu.
Z hlediska Británie se nyní čeká na několik věcí. Na prohlášení premiéra Camerona, které by mohlo napovědět i o jeho politické budoucnosti. Převažují názory, že on i ministr financí George Osborne budou muset odejít, i když zřejmě ne hned.
Skotové už mluví o separatistickém referendu
Otazníky se také objevují kolem budoucnosti Skotska a Severního Irska. Šéf poslanců Skotské národní strany Angus Robertson už řekl, že vítězství brexitu spustí ústavní krizi, protože Skotsko hlasovalo pro setrvání v unii.
"Je nepředstavitelné, že by britská vláda další referendum o nezávislosti zablokovala," uvedla skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Skotsko začne chystat legislativní kroky pro uspořádání referenda a všemožně se zasadí o to, aby zůstalo součástí EU, prohlásila.
Již dříve skotští představitelé připomínali, že taková situace povede k dalšímu referendu o skotské nezávislosti. Někteří představitelé republikánské strany Sinn Féin už také požadovali hlasování o tom, zda Ulster zůstane v Británii.
Stejně jako při loňských parlamentních volbách zklamaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Většina z nich ukázala v posledních dnech příklon k vítězství Remain a neodhadla celkem přesvědčivé vítězství brexitu.
Kdo se odtrhne jako další?
V minulosti opustily evropský blok Alžírsko a Grónsko, jejich případ se však nedává srovnávat s Británií. Alžírsko odešlo z předchůdce EU, Evropských společenství (ES) v roce 1962, když získalo nezávislost na Francii. Grónsko vystoupilo z ES v roce 1985 po referendu. Také Grónsko bylo členem ES jako součást Dánska, ale v roce 1979 získalo vnitřní samosprávu.
Britský příklad by teď mohl posloužit příkladem zemím, které nejsou s "bruselským manželstvím" příliš spokojené. První hlasy se už ozvaly z Nizozemska, zatím jde jen o radikální výkřik do tmy, situace by se ale neměla podceňovat - vůdce tamní protiimigrační pravice Geert Wilders, který v součansé době čeká na soudní proces za podněcování nenávisti, vyzval k vypsání referenda o odchodu země z Evropské unie.
Politik známý dlouhodobě negativním postojem k Bruselu tak učinil v reakci na výsledky britského hlasování, v němž zvítězili příznivci takzvaného brexitu.
"Chceme rozhodovat o své vlastní zemi, o svých penězích, o svých hranicích a o naší vlastní imigrační politice," uvedl v prohlášení Wilders. Jeho krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) má v dolní komoře nizozemského parlamentu 12 poslanců z celkových 150. Zástupci silnějších formací mají k unii podstatně vstřícnější vztah.
Výzva k vypsání referenda o odchodu z EU už zazněla i z Francie. Nabádá k tomu šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová v reakci na výsledky britského hlasování.
"Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU," napsala předsedkyně parlamentní Národní fronty (FN) na svém twitterovém účtu.
Europoslankyně Le Penová je považována za jednu z možných favoritek příštích prezidentských voleb ve Francii, její strana však v současnosti hraje ve francouzském parlamentu pouze okrajovou roli.
Co se stane nejen s britskou ekonomikou
HDP
Britská ekonomika podle dubnové zprávy OECD v případě opuštění EU utrpí "velký negativní šok" a její výkon bude v období do roku 2020 o tři procenta nižší, než kdyby země v unii zůstala. Recesi britské ekonomiky po brexitu předpověděla i britská centrální banka nebo agentura Bloomberg, podle jejíž odhadů klesne britská ekonomika v případě brexitu o 2,2 procenta, podle pesimistických odhadů až o 9,5 procenta. Podle britského ministra financí George Osbornea by brexit britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu před brexitem.
Podle odhadu OECD odchod Británie z EU může snížit hospodářský výkon i celé unie v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. I podle MMF se dopady brexitu neomezí jenom na britskou ekonomiku a patrně by oslabil i ekonomiky jiných států v rámci EU.
INVESTICE
Podle odhadů MMF bude po brexitu následovat náhlé přerušení investic do klíčových sektorů ekonomiky, jako jsou obchodní nemovitosti a finančnictví, což dál zhorší rekordně vysoký schodek běžného účtu platební bilance Británie. Taková reakce trhů by mohla srazit ekonomickou aktivitu a dále tlačit dolů ceny aktiv.
BANKOVNICTVÍ
Podle letošní ankety mezi bankéři a pracovníky ve finančním průmyslu odchod Británie z EU ohrozí pozici Londýna jako předního finančního centra, které by se mohlo přesunout na evropský kontinent, například do Paříže či Frankfurtu, a poškodilo celý finanční průmysl.
Podle skupiny TheCityUK má finanční sektor na celkovém HDP Británie podíl 11,8 procenta a podobně je na tom i v podílu na celkových daňových příjmech. Zaměstnává 2,2 milionu lidí, což je sedm procent celkové pracovní síly v zemi. Ministr financí George Osborne tento týden připomněl studie, podle kterých by brexit mohl vést k propuštění až 100 tisíc lidí ve finančním středisku City.
Zastánce brexitu, například spoluzakladatel makléřské firmy Hargreaves Landsdown Peter Hargreaves ale tvrdí, že výhody Londýna jsou takové, že si udrží svůj lesk i při odchodu z EU.
Podle něj nebude snadné, aby se finanční centrum přesunulo jinam mimo jiné kvůli případným nákladům na výstavbu infrastruktury finančního centra i proto, že lidé nebudou chtít žít v jiném městě, jako Paříž nebo Frankfurt, protože jsou zde vysoké daně či nevhodné bydlení. Londýnský finanční sektor si navíc stěžuje na celou řadu regulací EU, jako jsou limity odměn bankéřů a snahy zavést daň z finančních transakcí.
TRH PRÁCE
Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU. Unijní představitelé se ale už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU.
Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300 tisíc osob. Jen ze zemí EU přibylo loni 180 tisíc imigrantů. Zastánci brexitu argumentovali tím, že v oblasti nižších příjmových skupin vytlačují tito migranti domácí pracující.
Analytik Philippe Gudin z britské banky Barclays ale tvrdí, že imigrace byla klíčovým aspektem hospodářského růstu Británie. Do problémů by se podle Gudina po brexitu mohla dostat odvětví s převahou hůře placených míst, například stavebnictví, potravinářský průmysl či úklid. A omezení imigrace by tyto obory mohlo poškodit, protože na rozdíl od zastánců brexitu Britové nemají podle některých ekonomů o tyto práce stejně zájem.
Podle Gudina by ale z dlouhodobého hlediska mohl brexit Británii pomoct právě díky regulaci migrace podle aktuálních potřeb pracovního trhu a celé ekonomiky.
LIBRA
Libra by mohla podle britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR po brexitu rychle oslabit až o 20 procent, k podobnému výsledku došla také například finanční skupina HSBC.
OBCHOD
Britští vývozci by podle expertů skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU. Ve hře je i účast Británie v chystané dohodě mezi EU a USA, známou pod jménem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.
Odchod z EU by znamenal, že Británie už nebude součástí této smlouvy a musela by si vyjednat vlastní dohody s USA. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by to ale nebyla rychlá záležitost, neboť Britové by byli "poslední v řadě".
Řešením by bylo podle ekonomů požádat o členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. To by zemi poskytlo téměř úplný přístup na jednotný trh (s možností nepřihlásit se k zemědělské a rybářské politice EU), ovšem s hraničními kontrolami a dalšími obchodními bariérami.
Negativní vlivy by však podle mezinárodní ratingové agentury Moody’s zčásti vyrovnal pokles kurzu libry, který zlepší podmínky pro britský vývoz, a zčásti to, že britské firmy budou mít během jednání mezi Londýnem a EU čas na přizpůsobení.
Podle zastánců brexitu by ale odchod z EU z dlouhodobého hlediska přinesl Británii růst, protože britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Podle nich by se také při mnoha obchodních transakcích uplatňovala pravidla Světové obchodní organizace (WTO).
OSTATNÍ
- OECD v dubnu uvedla, že britským voličům by v případě odchodu země z EU hrozila do roku 2020 "daň z brexitu" odpovídající měsíčnímu platu.
- Podle společnosti Patria by měl brexit katastrofální účinky na postavení Británie jako globálního hráče. Británie je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významnou součástí Severoatlantické aliance, a její ztráta by tak výrazně snížila evropský vliv a respekt po celém světě.