Západ zavedl proti Rusku sankce v reakci na ruský vpád na Ukrajinu z konce února, aby tak přiměl Moskvu ke stažení vojsk. Ruská invaze, podniknutá na Putinův rozkaz, rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ obviňují Rusko z ničím nevyprovokované agrese. Putin odůvodnění války, kterou nazývá speciální vojenskou operací, několikrát změnil, pokaždé ji ale obhajoval jako „vynucenou“ a „jedině správné rozhodnutí“. Vliv západních sankcí na Rusko až dosud bagatelizoval, nyní ale hovořil o „kolosálním množství potíží“, které Rusko kvůli sankcím čekají.

Proti Rusku „se záměrně a speciálně používají ne prostě omezení, ale prakticky úplné zamezení přístupu k zahraničním technologicky vysoce vyspělým produktům“, postěžoval si Putin podle agentury TASS. Dané technologie přitom mají globální charakter a v současném světě jsou základem pro rozvoj jakékoliv země.

„To je přesně místo, kde se nám snaží stavět překážky, aby zpomalili rozvoj Ruska. Chápeme, že to je obrovská výzva pro naši zemi, ale nechystáme se složit ruce do klína, zmatkovat či - jak nám to předpovídají někteří naši ‘fanoušci’ - propadnout se o desítky let zpět. To samozřejmě ne. Uděláme pravý opak,“ zdůraznil Putin. „Uvědomujeme si ohromný objem potíží, které před námi stojí, a budeme intenzivně a chytře hledat nová řešení a využívat všechny stávající technologické rezervy a inovativní výdobytky ruských podniků,“ řekl podle agentury Interfax.

Ruské úřady si jsou podle Putina vědomy náročnosti úkolů, které před nimi stojí. „Je jasné, že se nemůžeme rozvíjet v odtržení od celého světa, ale tak tomu nebude, spíše v současném světě není možné vystavět ohromné ploty (oddělující Rusko), to není možné,“ prohlásil.

Prezident nicméně připustil, že digitální projekty z dílny konglomerátu státních firem Rostěch (Rostec), například vytvoření sítě 5G, vedly jen ke „skromným výsledkům“.

List Kommersant připomněl, že Rostěch od roku 2007 vede Sergej Čemezov a korporace loni vykázala růst čistého zisku skoro o 47 procent na 163,5 miliardy rublů (asi 69,1 miliardy Kč). Čemezov při květnovém setkání s Putinem ujišťoval, že loni „se udělalo velmi mnoho“.

Za prioritu prezident označil vyspělé technologie a nařídil premiérovi Michailovi Mišustinovi, aby převzal osobní dohled nad touto oblastí.

Na poradě Putin kritizoval tempo snižování chudoby v zemi. „Pokrok tu je, ale rychlost je zjevně nedostatečná,“ řekl o údajích, podle kterých v roce 2017 pod hranicí chudoby žilo zhruba 12,9 procenta z přibližně 146 milionů Rusů, zatímco na konci loňského roku jich bylo 11 procent.

Prezident také ohlásil dobré zprávy: na konci druhého čtvrtletí letošní roku se úmrtnost v zemi snížila na úroveň, jaká byla před covidovou pandemií v roce 2019, a předpokládaná průměrná délka života přesáhla 73 let.

Není jasné, zda v těchto údajích jsou zahrnuty i utajované údaje o ztrátách ruských vojsk na Ukrajině, které dnes ukrajinský generální štáb odhadl na více než 38 000 vojáků během necelého půl roku války.

Někteří ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu s mapou z roku 1969, tvrdí Kyjev

Někteří ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu s mapami z roku 1969, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Od roku vydání map se řada míst na Ukrajině přitom změnila. Na kartografickém vyobrazení, které podle SBU používali ruští vojáci při bojích na východě Ukrajiny, například nebyla vyznačena ani hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, které tehdy byly součástí Sovětského svazu.

Služba upřesnila, že staré mapy nalezla v Charkovské oblasti na místech, která během současné invaze získali Rusové pod svoji kontrolu. Mapu starou 53 let konkrétně podle SBU používal například prapor ruské 138. motostřelecké brigády. SBU připojila pro srovnání aktuální mapu služby Google Maps. Stejně tak zveřejnila i fotografii nalezené mapy, na níž je vidět nápis „vydání 1969“.

Na mapách například chybí rozlehlé charkovské sídliště Saltivka, které se stavělo od začátku 70. let. Právě Saltivka v únoru a březnu několikrát čelila ostřelování. Mapy nezachycují ani Travjanskou a Muromskou vodní nádrž, které vznikly v Charkovské oblasti v 70. letech. Hranici mezi Ukrajinou a Ruskem někdo na mapu doplnil propiskou, protože v roce 1969, kdy Ukrajina a Rusko patřily do Sovětského svazu, vůbec nebyla vyznačena.