Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné.

Nové elektrárny podle Macrona postaví a bude provozovat státem kontrolovaná energetická společnost EDF. Na financování projektů a zajištění financí společnosti budou uvolněny desítky miliard eur z veřejných zdrojů. EDF odhaduje náklady na šest nových reaktorů EPR na přibližně 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) v závislosti na podmínkách financování.

„Naše země potřebuje obrození francouzského jaderného průmyslu. Podmínky pro to máme,“ řekl Macron při představení své nové jaderné strategie v průmyslovém městě Belfort ve východní Francii. Přislíbil také zrychlení rozvoje solární energeticky a větrných elektráren u pobřeží.

První nový reaktor, odvozený z tlakovodního reaktoru EPR, by měl být podle Macrona spuštěn do roku 2035. Francouzský prezident dodal, že nad rámec avizovaných šesti nových jaderných reaktorů byly zadány studie na dalších osm takových zařízení.

Francie podle něj také do roku 2050 zdesetinásobí kapacitu solární energie na více než 100 gigawattů a zaměří se na výstavbu 50 větrných elektráren na moři s celkovou kapacitou nejméně 40 gigawattů. Kapacita pozemních větrných turbín, které narážejí na silný odpor veřejnosti, se má do roku 2050 pouze zdvojnásobit.

Jaderná bezpečnost po havárii v japonském městě Fukušima stále rozděluje Evropu. Francie tvrdě lobbovala za to, aby jaderná energetika byla podle nových pravidel Evropské komise pro ekologické financování označena jako udržitelná; komise nakonec mezi takzvané zelené přechodové energetické zdroje zařadila jádro a rovněž plyn. Pokud budou nová pravidla v rámci Evropské unie schválena, mělo by to snížit náklady na financování projektů jaderné energetiky.